Sakury letos v Japonsku rozkvetly nejdříve v historii. Příčinou jsou klimatické změny

Okrasné třešně sakury letos v mnoha částech Japonska plně rozkvetly nejdříve za skoro 70 let, kdy se data rozkvětu začala formálně zapisovat, napsala agentura AP. Rekordně brzký rozkvět odborníci přičítají změnám klimatu.

V minulosti sakury v Japonsku plně rozkvétaly v dubnu, kdy v zemi začíná nový školní rok. V posledních letech ale kvetly čím dál dříve a v první školní den už květy byly často pryč.

V Kjótu sakury letos plně rozkvetly 26. března, což je nejdříve od roku 1953, kdy japonský meteorologický ústav začal tato data shromažďovat, a o deset dní dříve, než byl průměr za posledních 30 let. Podobné rekordy letos zaznamenala více než desítka japonských měst.

Někteří vědci se domnívají, že plného rozkvětu sakury v Japonsku letos dosáhly nejdříve v historii. Odkazují přitom na historické dokumenty, deníky a poezii z Kjóta.

Environmentální vědec Jasujuki Aono, který působí na univerzitě v prefektuře Ósaka, uvedl, že nejranější rozkvět do letošního roku byl podle historických dokumentů zaznamenán 27. března v letech 1612, 1409 a 1236. Doplnil však, že za některé roky záznamy nejsou.

Šundži Anbe z japonského meteorologického ústavu se domnívá, že brzký rozkvět okrasných třešní s největší pravděpodobností zapříčinilo globální oteplování. Dodal, že třešeň je na změny teplot citlivá a její rozkvět může poskytnout cenná data pro studie klimatu.

Japonsko se otepluje

Meteorologický ústav v Japonsku sleduje 58 „kontrolních“ sakur, z nichž 40 už letos plně rozkvetlo, z toho 14 rekordně rychle. Sakury většinou od prvního rozvinutého poupěte do opadání kvetou dva týdny.

Průměrná březnová teplota v Kjótu podle japonského meteorologického ústavu vystoupila z 8,6 stupně Celsia v roce 1953 na 10,6 stupně Celsia v roce 2020. Letošní březnový průměr zatím dosahuje 12,4 stupně.

Sakury po staletí hluboce ovlivňují japonskou kulturu a jsou pravidelně zmiňovány v poezii a literatuře. Křehkost jejich květů bývá označována za symbol života, smrti a znovuzrození.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...