„Rozestupy“ fungovaly jako ochrana před epidemiemi už v pravěku

Už první evropské kultury, které se sdružovaly ve větších městech, ovládaly základní epidemiologická pravidla. Na modelu neolitické megaosady na Ukrajině to potvrdili američtí vědci.

Během covidové pandemie se spousta lidí poprvé dozvěděla o termínu „sociální distancování“. V Česku se označoval zjednodušeně jako „rozestupy“. Toto chování, kdy se společnost snaží intuitivně bránit šíření patogenů, ale existuje už tisíce let. A podle nového výzkumu se vyskytovalo dokonce už v pravěku.

Odhalil to profesor Alex Bentley z univerzity v Konxville v Tennessee. Tento antropolog společně s dalšími kolegy zkoumal takzvaná megasídliště tripolské kultury. Ta se nacházejí v Rumunsku a na Ukrajině a pocházejí z doby asi 5200 až 3000 před naším letopočtem.

Za objevitele této kultury známé také jako Cucuteni–Trypilská se přitom považuje český archeolog Vincenc Chvojka, který první doklady o její existenci odhalil na konci devatenáctého století přímo v Kyjevě.

Čeněk Vincenc Chvojka se pokládá za zakladatele ukrajinské archeologie. Pocházel z chudé zemědělské rodiny v Semilech, do carského Ruska se dostal jako učitel němčiny. Snažil se tam živit i zemědělstvím, ale nepříliš úspěšně.

Začátek jeho archeologické kariéry je spojený s požárem jeho stodoly. V ní mu shořela všechna jeho úroda, ale při úklidu spáleniště narazil na náramky a ženské šperky z doby Kyjevské Rusi. Výhodně je prodal a stal se známým jako amatérský archeolog. Od té doby se tomuto oboru věnoval prakticky na plný úvazek.

Roku 1897 na 11. sjezdu ruských archeologů vystoupil se svou teorií o existenci tripolské neolitické kultury ležící na území dnešní Ukrajiny. Později se stal zakladatelem, ředitelem a prvním kurátorem Kyjevského muzea, dnes Národního muzea historie Ukrajiny.

Na svém civilizačním vrcholu, v době před asi šesti tisíci roky, žili lidé z této kultury v obrovských sídlech. Označovat je za megasídliště není nijak přehnané, protože ta největší mohlo obývat podle střízlivých odhadů dvacet až pětačtyřicet tisíc lidí. Něco takového pak východní Evropa neznala další celé tisíce let.

Díky genetickým výzkumům se už také relativně dobře ví, jaký lid zde žil. A nově také to, jaké nemoci ho trápily. „Nové studie pravěké DNA ukázaly, že se nemoci jako salmonela, tuberkulóza a mor v Evropě a střední Asii objevily před tisíci lety v období neolitu, tedy právě v době vzniku prvních zemědělských vesnic,“ uvedl Bentley.

„To nás vedlo k tomu, abychom se zamysleli nad tím, jestli už tito neolitičtí vesničané znali a provozovali nějaké formy sociálního distancování, aby zabránili šíření těchto nemocí.“

Rozestupy v Nebelivce

Bentley se spojil s kolegy, kteří umí pomocí počítačů modelovat chování lidí v rámci společnosti. Společně se pak zaměřili na osadu Nebelivka, která se nachází na území dnešní Ukrajiny. Přes 1200 dřevěných domů tam bylo pravidelně rozmístěno v jistých vzorcích a byly seskupeny do struktur, které asi odpovídají něčemu, jako jsou moderní čtvrti. Celkem tam žilo před šesti tisíci lety více než patnáct tisíc lidí, horní odhady se dokonce přibližují k číslu 17 tisíc.

„Toto shlukové uspořádání epidemiologové dobře znají jako skvělou konfiguraci pro omezení ohnisek nemocí,“ vysvětluje Bentley. „To naznačuje a pomáhá vysvětlit zvláštní uspořádání prvních městských oblastí na světě – chránilo by to obyvatele před nemocemi, které se tehdy začaly objevovat. Rozhodli jsme se otestovat pomocí počítačového modelování, jak účinná by tato ochrana byla.“

Rozmístění domů v Nebelivce
Zdroj: Wikimedia Commons/John Chapman

Vědci upravili modely vyvinuté už v předchozím projektu na knoxvillské univerzitě. Bentley v něm tehdy spolupracoval na modelování vlivu sociálního distančního chování na šíření pandemií podobných covidu. A teď stejný program použil – místo na knoxvillské ulice – na pravěké osídlení na Ukrajině.

„Tyto nové nástroje nám mohou pomoci pochopit, co nám archeologický záznam říká o pravěkém chování v době, kdy se vyvíjely nové nemoci,“ řekl Bentley. „Principy jsou stejné – předpokládali jsme, že nejstarší pravěké nemoci se nejprve přenášely potravinami, nikoliv vzduchem.“

Stopování pravěkých nemocí

Výzkumníci se tedy pokusili simulovat šíření nemocí přenášených potravinami, například salmonely, na podrobném plánu Nebelivky. Provedli miliony simulací archeologických dat, aby otestovali vliv různých možných parametrů onemocnění.

„Výsledky ukázaly, že seskupení domů v Nebelivce do kruhovitých struktur v různých čtvrtích by omezilo šíření raných nemocí přenášených potravinami,“ popisuje Bentley. „Právě boj s nemocemi by také mohl vysvětlit, proč obyvatelé Nebelivky pravidelně pálili své dřevěné domy, aby je nahradili novými. Studie ukazuje, že popsané sdružování domů by pomohlo lidem přežít v raných zemědělských vesnicích, když se vyvíjely nové nemoci přenášené potravinami.“

Konkrétně mohla tato ochrana fungovat tak, že lidé spojení kolem jednoho okruhu staveb konzumovali jinou potravu než obyvatelé jiných. Díky tomu se nikdy nenakazili všichni lidé v osadě. Ta mohla být proto vždy bojeschopná a současně měla i dost lidských sil na tehdy náročnou zemědělskou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...