Robotický bagr sám postavil šest metrů vysokou zeď z kamení

Další oblastí, kde mohou stroje v blízké budoucnosti plně nahradit člověka, je stavění zdí. V experimentu to prokázali vědci ze Švýcarska se svým plně robotickým bagrem.

Výzkumníci ze švýcarského technologického institutu ETH Zurich navrhli a vytvořili plně autonomní robotický bagr s názvem HEAP. V kontrolovaném experimentu dokázal postavit šest metrů vysokou a 65 metrů dlouhou zeď z nasucho kladených kamenů.

Návrh zdi vznikl digitálně, robotický stroj ji dokázal vytvořit v reálném prostředí parku.

Na projektu se podílel tým výzkumníků z Gramazio Kohler Research, Laboratoře robotických systémů, Laboratoře Vision for Robotics a Katedry krajinné architektury. Výsledky své práce popsali v odborném časopise Science Robotics.

Pomocí senzorů si bagr umí sám nakreslit a zobrazit mapu staveniště ve všech třech rozměrech. Pak si také sám najde jednotlivé stavební bloky a kameny, které jsou zapotřebí pro stavbu zdi. Tento robotický stroj je vybavený také umělou inteligencí, která mu umožňuje se učit z vlastních chyb –⁠ podobně jako třeba ChatGPT se umí opravit, když udělá chybu. 

Díky tomu může bagr svým ramenem uchopovat různě velké a odlišně tvarované kameny, které se nacházejí v jeho okolí. Díky senzorům také dokáže zaznamenat jejich přibližnou hmotnost i těžiště, takže ve výsledku z těchto parametrů může sám postavit dostatečně stabilní zeď.

Zeď postavená robotem
Zdroj: ETH Zurich

Algoritmus určí nejlepší polohu pro každý kámen a rypadlo pak samo provede úkol tím, že kameny umístí na požadované místo. Autonomní stroj dokáže umístit 20 až 30 kamenů najednou –⁠ zatím ještě není vhodný pro použití v praxi, ale jeho autoři věří, že jednou bude, a usnadní tak těžkou a zdlouhavou práci lidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 14 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 14 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 16 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.