Rekordní let: Břehouš zvládl bez přestávky 12 200 kilometrů za 11 dní

Břehouš rudý přirovnávaný ke stíhacímu letadlu udělal při svém tažení z Aljašky na Nový Zéland rekord v nepřerušovaném ptačím letu. Trasu dlouhou víc než 12 tisíc kilometrů překonal tento drobný pták s dlouhým zobákem i krkem a s téměř metrovým rozpětím křídlem za pouhých 11 dní.

Jak informoval list The Guardian, břehouš byl označen jako 4BBRW, což znamená, že dostal čtyři kroužky v barvách, jejichž názvy v angličtině začínají těmito písmeny – modré, červené a bílé. Na zádech měl pětigramový lokalizátor, který vědcům umožnil sledovat jeho trasu. Z aljašského pobřeží se 4BBRW vydal na zimoviště 16. září, v zátoce nedaleko Aucklandu se objevil o 11 dní později.

Břehouši váží běžně 190 až 400 gramů, ale před tahem dokážou svou hmotnost zdvojnásobit; let si přitom ulehčují scvrknutím vnitřních orgánů. Z Aljašky pták zamířil k Aleutským ostrovům a pak dále nad Tichý oceán. Cestu pravděpodobně komplikoval silný východní vítr, který čtyřčlennou skupinu tlačil směrem k Austrálii.

Dokonalá schopnost orientace

Satelit naměřil, že 4BBRW uletěl 12 854 kilometrů, po korekci vědci dospěli k závěru, že to bylo nejméně 12 200 kilometrů. Za dosud nejdelší nepřerušený ptačí let se považoval výkon z roku 2007, kdy pták urazil 11 680 kilometrů.

Odborník na migraci ptáků Jesse Conklin se domnívá, že břehouši mají představu o tom, nad jakým místem planety se nacházejí. „Neumíme to vysvětlit, ale máme dojem, že mají něco jako palubní mapu. Letí celé dny nad oceánem, kde není žádná pevnina. Dostanou se nad Novou Kaledonii a Papuu-Novou Guineu, kde je jen pár ostrovů. Vypadá to, že jim přisuzujeme lidské vlastnosti, ale zdá se, že spatří pevninu a pomyslí si něco jako ,Aha, musím začít točit, nebo minu Nový Zéland,‘“ řekl Conklin.

Ačkoli to není jisté, ptáci za tahu zřejmě nespí. „Mají neuvěřitelně účinný poměr mezi energií a výkonem a pracuje pro ně mnoho faktorů. Tělo má tvar jako stíhací letadlo. Mají dlouhá zašpičatělá křídla a jsou hladcí, což jim dodává aerodynamické vlastnosti,“ sdělil Conklin.

Výjimečné situace vyžadují extrémní adaptaci

Sledovaná skupina patřila k 20 břehoušům odchyceným a označeným loni v zátoce Firth of Thames jihovýchodně od Aucklandu. Ptáci se vydávají na zpáteční let v březnu, letí přes Asii a asi měsíc se krmí v okolí Žlutého moře, než se vydají k Aljašce.

Vědci se domnívají, že tah napříč nad Tichým oceánem funguje jako ekologický koridor – let ptákům usnadňuje vítr na trase, na níž není velké riziko predátorů nebo nákazy.

„Letu dlouhého 10 tisíc kilometrů jsou schopni i jiní ptáci, ale není na světě moc míst, kde je takový let nezbytný. Nejde o to, že je to jediný pták, který je tak dlouhého letu schopen, ale o to, že je jediný, kterému nic jiného nezbývá,“ řekl k břehoušům Conklin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...