Radioaktivita je i dobrý sluha. Pomáhá v medicíně či kuchyni

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

V novém dílu seriálu Úsvit atomového věku představuje mírové využití radioaktivity Ondřej Kořistka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Podle něj většina lidí v moderní společnosti využívá radioaktivitu skoro pořád.

„Když se ráno probudíte, tak možná první věc, kterou děláte, je, že vytáhnete mobil z nabíječky, půjdete si uvařit čaj, kávu, udělat snídani. To znamená, využijete nějaký elektrický spotřebič. Naše společnost je na elektřině závislá a zhruba čtyřicet procent veškeré elektřiny v České republice bylo vyrobeno v jaderné elektrárně. To znamená, že energetika je asi nejběžnější mírové využití jaderné technologie a v roce 2025 je to nejvyužívanější zdroj v České republice,“ vysvětluje vědec s tím, že uhlí už je dnes až na druhém místě.

„Kromě toho, že je to velice efektivní zdroj, tak dává i potřebnou stabilitu síti. A jaderné reaktory nejsou pouze energetické, ale využívají se i v jiných oblastech, například ve výrobě radiofarmak pro medicínské účely nebo pro různé průmyslové technologie,“ dodává Kořistka další důležitá informace.

Bez radioaktivity by nebylo dopravy

„Pak možná pojedete do práce. Budete potřebovat nějaký dopravní prostředek, vlak, tramvaj, metro, které využívají trakční systémy, nějakou elektroniku a tyto systémy využívají polovodiče. Jaderný reaktor je místo, kde je obrovské množství neutronů, a když do toho reaktoru strčíte křemík, tak se do něj napumpují neutrony a z křemíku vznikne fosfor radioaktivní přeměnou beta. A je to velice čistá metoda, jak homogenně, stejnoměrně dopovat křemík fosforem a využívat ho potom v různé výkonové elektronice,“ přináší vědec další příklad.

Záření se podle Kořistky používá také ke sterilizaci lékařských, chirurgických i jiných nástrojů, protože má baktericidní účinky, dezinfikuje. A někde se sterilizují nejen nástroje, ale i potraviny. „V Evropské unii a v České republice se ale sterilizace potravin příliš nepoužívá, protože evropský spotřebitel nechce jíst potravinu, která byla takto ošetřena, jelikož má pocit, že bude radioaktivní, což není pravda. Čili potravinářské řetězce a výrobci nemají motivaci tyto metody používat.“

Výjimkou je ale třeba koření. „Když si budete kořenit nějaké své jídlo, tak koření může projít tímto ošetřením. Dokonce máme jednu takovou ozařovnu v České republice ve Veverské Bítýšce, i když tam se teda specializují hlavně na ty chirurgické nástroje a lékařské vybavení, ale je to velice šetrný způsob, jak tu potravinu ošetřit, zachovat jí čerstvost a nějakou dlouhodobou stálost,“ dodává Kořistka.

Jak moc radioaktivita pomáhá v medicíně a v jakých oborech se na ni narazí nejčastěji? Poslouchejte v dalším díle seriálu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 8 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 21 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...