Radioaktivita je i dobrý sluha. Pomáhá v medicíně či kuchyni

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

V novém dílu seriálu Úsvit atomového věku představuje mírové využití radioaktivity Ondřej Kořistka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Podle něj většina lidí v moderní společnosti využívá radioaktivitu skoro pořád.

„Když se ráno probudíte, tak možná první věc, kterou děláte, je, že vytáhnete mobil z nabíječky, půjdete si uvařit čaj, kávu, udělat snídani. To znamená, využijete nějaký elektrický spotřebič. Naše společnost je na elektřině závislá a zhruba čtyřicet procent veškeré elektřiny v České republice bylo vyrobeno v jaderné elektrárně. To znamená, že energetika je asi nejběžnější mírové využití jaderné technologie a v roce 2025 je to nejvyužívanější zdroj v České republice,“ vysvětluje vědec s tím, že uhlí už je dnes až na druhém místě.

„Kromě toho, že je to velice efektivní zdroj, tak dává i potřebnou stabilitu síti. A jaderné reaktory nejsou pouze energetické, ale využívají se i v jiných oblastech, například ve výrobě radiofarmak pro medicínské účely nebo pro různé průmyslové technologie,“ dodává Kořistka další důležitá informace.

Bez radioaktivity by nebylo dopravy

„Pak možná pojedete do práce. Budete potřebovat nějaký dopravní prostředek, vlak, tramvaj, metro, které využívají trakční systémy, nějakou elektroniku a tyto systémy využívají polovodiče. Jaderný reaktor je místo, kde je obrovské množství neutronů, a když do toho reaktoru strčíte křemík, tak se do něj napumpují neutrony a z křemíku vznikne fosfor radioaktivní přeměnou beta. A je to velice čistá metoda, jak homogenně, stejnoměrně dopovat křemík fosforem a využívat ho potom v různé výkonové elektronice,“ přináší vědec další příklad.

Záření se podle Kořistky používá také ke sterilizaci lékařských, chirurgických i jiných nástrojů, protože má baktericidní účinky, dezinfikuje. A někde se sterilizují nejen nástroje, ale i potraviny. „V Evropské unii a v České republice se ale sterilizace potravin příliš nepoužívá, protože evropský spotřebitel nechce jíst potravinu, která byla takto ošetřena, jelikož má pocit, že bude radioaktivní, což není pravda. Čili potravinářské řetězce a výrobci nemají motivaci tyto metody používat.“

Výjimkou je ale třeba koření. „Když si budete kořenit nějaké své jídlo, tak koření může projít tímto ošetřením. Dokonce máme jednu takovou ozařovnu v České republice ve Veverské Bítýšce, i když tam se teda specializují hlavně na ty chirurgické nástroje a lékařské vybavení, ale je to velice šetrný způsob, jak tu potravinu ošetřit, zachovat jí čerstvost a nějakou dlouhodobou stálost,“ dodává Kořistka.

Jak moc radioaktivita pomáhá v medicíně a v jakých oborech se na ni narazí nejčastěji? Poslouchejte v dalším díle seriálu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...