Ptákům v Amazonii se snížila váha a prodloužila křídla. Podle vědců se snaží adaptovat na změny klimatu

Podle nového výzkumu jsou ty nejčistější části amazonského deštného pralesa stále ještě bez přímého kontaktu s lidmi, přesto jsou i ony ovlivněny klimatickými změnami způsobenými člověkem. Nové analýzy údajů shromážděných za poslední čtyři desetiletí ukazují, že se tam nejen snížil počet ptáků, ale u většiny zkoumaných druhů se změnila i velikost těla a délka křídel. Tyto tělesné proměny ptáků jsou podle vědců logickou evoluční reakcí na stále teplejší a suché klima.

„Dokonce i uprostřed tohoto nedotčeného amazonského deštného pralesa pozorujeme globální dopady klimatických změn způsobených lidmi,“ uvedl hlavní autor studie Vitek Jirinec z Integral Ecology Research Center. Výsledky jeho práce vyšly v odborném žurnálu Science Advances. 

Ptáci v amazonském deštném pralese se během několika generací zmenšili a prodloužila se jim křídla, to je podle výsledků výzkumu očividné. Svědčí to o jejich reakci na měnící se podmínky prostředí, jako je třeba nutnost lovu jiné potravy.

Jedná se o první studii, která toto objevila u nestěhovavých ptáků a vyloučila tak další faktory, které mohly fyziologické změny ovlivnit. Jirinec a jeho kolegové studovali údaje o více než 15 tisících ptáků, kteří byli odchyceni, změřeni, zváženi, označeni páskou na noze a vypuštěni, a to během asi čtyřiceti let terénních prací v největším deštném pralese světa.

Z údajů vyplývá, že od osmdesátých let 20. století se hmotnost téměř všech ptáků snížila. Většina ptačích druhů ztratila v průměru asi dvě procenta své tělesné hmotnosti každých deset let. U průměrného druhu ptáka, který v osmdesátých letech vážil asi třicet gramů, váží nyní v průměru asi 27,6 gramu.

Tyto změny jsou podle autorů dost důležité. „Tito ptáci se mezi sebou ve velikosti tolik neliší. Jsou poměrně jemně vyladění, takže když jsou všichni v populaci o pár gramů menší, je to už významné,“ uvedl spoluautor Philip Stouffer.

Protože soubor dat pokrývá velké území deštného pralesa, nejsou změny na tělech a křídlech ptáků napříč společenstvy spojené s jednou konkrétní lokalitou, a to znamená, že jev je všudypřítomný.

„Nepochybně se to děje všude a pravděpodobně nejen u ptáků,“ řekl Stouffer. „Když se podíváte z okna a uvážíte, co tam vidíte, podmínky nejsou takové, jaké byly před čtyřiceti lety. Je velmi pravděpodobné, že na tyto změny reagují i rostliny a živočichové.“

Vědci popsali, že k největším změnám došlo u těch druhů, které žijí v nejvyšších patrech lesa a jsou tedy nejčastěji a nejvíc vystaveni teplu a sušším podmínkám. Předpokládá se, že tito ptáci se přizpůsobili teplejšímu a suššímu klimatu tím, že snížili zatížení křídel a stali se tak energeticky efektivnějšími při letu.

„Představte si stíhačku s těžkým tělem a krátkými křídly, která potřebuje k rychlému letu hodně energie, ve srovnání s kluzákem se štíhlým tělem a dlouhými křídly, který může stoupat s menší spotřebou energie. Pokud má pták vyšší zatížení křídel, musí rychleji mávat křídly, aby se udržel ve vzduchu, což vyžaduje více energie a produkuje více metabolického tepla. Snížení tělesné hmotnosti a zvětšení délky křídel vede k efektivnějšímu využívání zdrojů a zároveň k udržení chladu v oteplujícím se klimatu,“ popsali autoři. 

Že ptáci reagují na změny se dalo očekávat, není ale jasné, jak moc budou schopní se přizpůsobit změnám, které v současné době probíhají tak extrémně rychle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...