Psí archeologové pomáhají odkrývat hrobky staré tisíce let. Jejich dokonalý čich se nemýlí

Chorvatští archeologové s úspěchem využívají dokonalého psího čichu k hledání hrobů z doby železné. Speciálně vycvičeným zvířatům se podařilo vyhledat několik pohřebních nádob ukrývajících lidské kosti a artefakty staré tři tisíce let.

Archeologové psí pomoci využili v lokalitě opevnění v pohoří Velebit poblíž pobřeží Jadranu. Pro experty je spolupráce se psy inovativním způsobem, jak vyhledávat starověké památky méně invazivním způsobem, než vyžadují klasické metody.

„Psí čich zjevně nedělá chyby,“ uvedla v rozhovoru pro deník The Guardian Vedrana Glavašová, profesorka archeologie na univerzitě v Zadaru a současně hlavní autorka studie, která využití psů v archeologii popisuje. Vyšla v odborném žurnálu Journal of Archaeological Method and Theory.

Profesorka Glavašová už našla několik hrobek v nekropoli na archeologické lokalitě Drvišica z osmého století před naším letopočtem. Doufala, že tam najde ještě více pozůstatků minulosti, a tak kontaktovala kynoložku Andreu Pintarovou, která cvičí psy pátrající po kostech v rámci policejního vyšetřování.

Pintarová s německými ovčáky a belgickými ovčáky malinois prokoumala horskou pevnost během roku 2015. Profesorka Glavašová poslala psy nejdřív k hrobům objeveným rok předtím, ale na pohled nerozeznatelným. Že se tam něco nachází, museli vždy správně určit dva psi. To se podařilo u všech tří hrobů a to přesto, že archeologové z hrobů už všechny kosti i artefakty předtím odstranili.

Po této úspěšné zkoušce vyslala Glavašová psy na místa, kde existovalo podezření výskytu dalších nálezů. Zvířecí archeologové opět uspěli, podařilo se jim najít šest neznámých hrobek. Vždy byli navíc velmi přesní a dokázali najít i ty nejmenší předměty. 

Psi už pomohli archeologům i v Česku

Psí pomoci už využili také archeologové v České republice. Poprvé se tak stalo během výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů na pražském Zličíně v letech 2005 až 2008. Vědci tehdy experimentálně vyzkoušeli psa vycvičeného v USA na vyhledávání historických pozůstatků člověka.

Metoda, u nás pracovně nazývaná „kynoprospekce“,  byla v Česku použita zatím jen na několika málo archeologických výzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...