První tichomořští mořeplavci migrovali za ženami. Ty byly základem společnosti

První mořeplavci, kteří se před téměř třemi tisíci lety vydali kolonizovat odlehlé tichomořské ostrovy, byli společností organizovanou kolem žen. Naznačila to analýza DNA těchto lidí.

Společnost prvních mořeplavců Oceánie se nápadně lišila od norem, které platily ve starověku v Evropě, Asii nebo Africe. Když vědci sekvenovali genom 164 lidí z této oblasti, kteří zde žili před asi třemi tisíci lety, zjistili, že společnost se točila kolem žen.

Ženy zde po sňatku téměř vždy zůstávaly dále žít ve své komunitě. Muži naopak opouštěli komunitu, kde dospívali, stěhovali se za svou nastávající. Tento vzorec se podle autorů nápadně liší od většiny společností této doby.

  • Patrilokalita je pravidlo usídlení manželů, které jim předepisuje žít v lokální skupině rodičů manžela. Toto pravidlo patří mezi mnohá, kterými se řídí příbuzenské vztahy přírodních národů. 
  • Teoreticky existuje sedm možností usídlení, z nichž nejběžnější jsou tři: matrilokalita, kdy se manželé nastěhují k rodině ženy, avunkulát, kdy se usídlí v rodině bratra matky ženicha, a právě patrilokalita.

„Osídlení Tichomoří je dlouholetou a důležitou záhadou, protože jde o poslední velkou expanzi lidí do neobydlených oblastí,“ popisuje genetik David Reich z Harvard Medical School, který práci vedl.

„Dnes mají tradiční komunity v Tichomoří jak patrilokální, tak matrilokální populační strukturu.  Ale nevěděli jsme, jaká byla běžná praxe u jejich prapředků,“ řekl. „Tyto výsledky naznačují, že u nejstarších mořeplavců byla pravidlem matrilokalita.“

Před asi padesáti tisíci lety dorazily populace pravěkých lidí a rozšířily se po Austrálii, Nové Guineji a Šalamounových ostrovech. Ale až před 3500 lety dokázali lidé, žijící pravděpodobně na území dnešního Tchaj-wanu, vyrobit kánoe schopné plavby na delší vzdálenosti.

Pomocí nich se vydali i na otevřený oceán, a dorazili tak do vzdálených a do té doby nedostupných oblastí Oceánie. Tato migrace se týkala zejména oblasti zvané Mikronésie – tedy asi dvě tisícovky malých ostrovů severně od rovníku včetně Guamu, Marshallových ostrovů, Karolinských ostrovů, Palau a Severních Marian.

Srovnání starého a nového

Nová studie, která vyšla v časopise Science, zahrnovala analýzu genomu 164 starověkých lidí z pěti mikronéských ostrovů z doby před 2800 až 3000 lety a 112 moderních lidí. Když oddělené populace zůstávají v průběhu času izolované, tedy například na ostrovech, jejich genomy se od sebe vzdalují. A přesně to vědci viděli i na genech obyvatel tohoto regionu. 

Současně se ale ukázalo, že tento genetický posun byl výrazně větší u takzvané mitochondriální DNA, tedy části genomu, která se předává pouze po ženské linii. To podle autorů velmi silně naznačuje, že se ženy nestěhovaly mezi komunitami v takové míře jako muži. 

„Ženy se jistě stěhovaly na nové ostrovy, ale když se to už stalo, byly součástí společných pohybů žen i mužů,“ tvrdí Reich. „Opouštění rodné komunity se týkalo jenom mužů.“ 

Takové matrilokální společnosti jsou sice ve starověku neobvyklé, ale v žádném případě ne jedinečné – důkazy o matrilokalitě existují i v nejrůznějších společnostech v povodí Amazonky, ve střední Číně nebo v jižní Indii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...