První moderní lidé napoprvé neuspěli v kolonizaci Evropy, ukazuje nejstarší lebka z Česka

Tým s českou účastí zrekonstruoval pravděpodobně nejstarší genom anatomicky moderního člověka. Fosilní lebku ženy, známou vědcům jako Zlatý kůň a nalezenou v Českém krasu, odborníci pomocí analýzy neandertálských genů datovali do doby před více než 45 tisíci lety. Odpovídá populaci, která žila v Evropě před oddělením linie vedoucí k nynějším obyvatelům Evropy a Asie. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

Vedle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byli za Česko součástí týmu také odborníci z pražského Národního muzea, v jehož sbírkách se zkoumaná lebka nachází. Podle zástupců UK má rekonstruovaný genom delší úseky neandertálské DNA než 45 tisíc let starý jedinec Ust'-Ishim ze Sibiře, s nímž byl spojený zatím nejstarší rekonstruovaný lidský genom moderních lidí.

Podle UK starobylá DNA neandertálců a raných moderních lidí nedávno ukázala, že se tyto skupiny mísily na Blízkém východě poté, co anatomicky moderní lidé asi před 50 tisíci lety opustili Afriku. Nynější lidé, kromě obyvatel Afriky, tak mají zhruba dvě až tři procenta neandertálské DNA. V moderních lidských genomech se neandertálské úseky DNA v průběhu času zkracovaly, proto mohou vědci jejich délku využít k odhadu, kdy zkoumaný dávný člověk žil. Podle zástupců UK sice archeologická data naznačila, že moderní lidé byli v jihovýchodní Evropě už před 47–43 tisíci lety, nálezy dobře zachovalých lidských fosilií jsou však vzácné. Je tak jen málo znalostí o tom, kdo byli tito raní migranti a jaký je jejich vztah ke starobylým i současným skupinám lidí.

Říká se jí Zlatý kůň

Lebka ženy Zlatý kůň byla nalezena počátkem 50. let 20. století. Předchozí pokusy o datování na základě pozůstatků zvířat z okolí nálezu i morfologie poměrně dobře zachované lebky vedly k odhadům, že je stará přes 30 tisíc let. Následující radiokarbonové datování však přineslo různé výsledky – včetně toho, že lebka pochází z doby zhruba před 15 tisíci lety. Nad 30 tisíc let však lebku podle UK opět posunula nedávná antropologická studie. Ta naznačila morfologickou podobnost s pozůstatky lidí, kteří v Evropě žili před posledním zaledněním. Antropologové Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z PřF tak požádali o spolupráci genetickou laboratoř německého Institutu Maxe Plancka. Výsledky genetické analýzy pak přinesly lepší obraz a zřejmě zjistily i důvod dřívějších nejasností.

„Nalezli jsme důkazy o kontaminaci analyzované lidské kosti kravskou DNA, což ukazuje, že klih z hovězích kostí, který byl použit v 50. letech ke konsolidaci lebky, posouval radiokarbonová data do mladších období, než je skutečný věk fosilie,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Cosimo Posth z univerzity v Tübingenu. Zásadní informaci pak přinesla právě neandertálská DNA. Zlatý kůň jí ve svém genomu nesl zhruba stejné množství jako Ust'-Ishim, ale segmenty s neandertálským původem byly mnohem delší. „Výsledky naší analýzy DNA ukazují, že Zlatý kůň žil blíže době mísení moderního člověka s neandertálci,“ podotkl první autor studie Kay Prüfer. Tým odhadl, že Zlatý kůň žil zhruba dva tisíce let po posledním mísení, a je tak buď stejně starý, nebo o několik set let starší než Ust'-Ishim.

První lidský pokus nevyšel

Paleogenetik Johannes Krause uvedl, že je zajímavé, že první anatomicky moderní lidé v Evropě nakonec „neuspěli“. „Stejně jako Ust'-Ishim a dosud nejstarší evropská lebka z Oase 1, ani Zlatý kůň nevykazují žádnou genetickou souvislost s moderními lidmi, kteří v Evropě žili před 40 tisíci lety,“ poznamenal ředitel Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Důvodem přetržení linie prvních moderních lidí podle vědců mohla být sopečná erupce, která se odehrála zhruba před 39 tisíci lety, ovlivnila klima na severní polokouli a mohla snížit šance neandertálců a raných moderních lidí na přežití v Evropě v době ledové.

Budoucí genetické studie raných Evropanů by podle vědců mohly rekonstruovat třeba pokles populace prvních moderních lidí v Eurasii před vznikem nynějších mimoafrických populací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...