Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nahrávám video

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.

Údolím smrti se ve vědeckém výzkumu označuje fáze mezi zajímavým objevem a tím, že se výsledek dostane do praxe. Čeští vědci s tím často mají problém, spousta akademických nápadů se k lidem nikdy nedostane nebo přijde příliš pozdě. Akademie věd se to novým projektem pokouší změnit a pomoci vědcům, aby se na cestu Údolím smrti vůbec nemuseli vydat a aby se výsledky jejich výzkumů využívaly v praxi. Má na tom podle nich vydělat celá společnost.

Dlouhodobě intenzivně hledáme cesty, jak naše vědecké výsledky prakticky využít. Vznik akciové společnosti ve stoprocentním vlastnictví Akademie věd ČR umožní profesionalizovat zakládání spin-off společností, které využívají naše výsledky a propojí je s podnikateli a investory.
Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR

„Výzkum je fundamentálním základem pro budoucí růst Česka a naší povinností je připravit podmínky pro podnikatele, ale i výzkumníky,“ řekl na tiskové konferenci vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který je současně předsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Společnost povede Martin Smekal, který je vedoucím Centra transferu AV ČR.

Dostat se k soukromým penězům

Výhodou nové společnosti je, že Akademie a její ústavy by se díky této změně mohly dostat k více penězům ze soukromých zdrojů. „Akademie věd má omezené finanční prostředky na podporu transferu vědy do praxe, které na větší testy, rozjezd firem, zkrátka pokročilejší fázi transferu nestačí,“ připouští Ilona Müllerová, místopředsedkyně AV ČR, která se právě transferům věnuje.

Akademie věd má v návrhu rozpočtu na rok 2026 navýšené příjmy o 1,5 procenta, takže by měla získat více prostředků než dříve. Inflace se ale pohybuje kolem 2,1 procenta, takže ve skutečnosti musí instituce šetřit. Podle analýzy Daniela Münicha v časopise Věda výzkum letos porostou mzdy o 6,2 procenta, což znamená, že s ohledem na vysoký růst mezd v ekonomice bude pokles platové atraktivnosti výzkumného sektoru ještě horší. Ve vědě je navíc podle Münicha problém v tom, že dominantní podíl financí jde právě na platy.

Akademie věd v posledních deseti letech založila deset spin-offů, dvanáct start-upů a další jsou ve fázi přípravy. Ústavy prodaly řadu licencí ve fyzikálních, technických, biomedicínských či chemických oborech. Příjem z aplikovaného výzkumu a spolupráce tvoří čím dál tím větší část rozpočtu řady pracovišť Akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...