Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.

Sluneční energie přítomná během vln veder podle vědců spouští chemické reakce, které přeměňují těkavé organické sloučeniny, které se do vzduchu uvolňují běžnou lidskou aktivitou ve městech, na organické kyseliny. Ty se pak vlivem vnějších podmínek samouspořádávají: to znamená, že malé molekuly kyselin se spojují a tvoří pevné shluky.

Tyto částečky jsou nesmírně drobné, mají rozměry kolem pouhých tří nanometrů. A to má rovnou několik dopadů. Jednak se špatně zjišťují, ale hlavně jsou tak drobné, že mohou snadno pronikat do jakýchkoliv tkání, včetně těch lidských. Imunita získaná evolucí zkrátka nemá tak jemné filtry, aby tyto potenciální hrozby odstranila, během milionů let vývoje lidského druhu nebyly zapotřebí.

Autoři studie z Texas A&M University si zatím nejsou úplně jistí tím, jaký je dopad na lidské zdraví, ale tvrdí, že první přímá měření by mohla pomoci dopady částic, které označují jako NPF, posoudit. Vědci se domnívají, že tyto částice mohou zvyšovat zdravotní rizika, protože částice menší než padesát nanometrů mohou pronikat do plic a vstupovat do jiných orgánů a tkání, kde vyvolávají oxidační stres a záněty.

Aerosoly a klima

Dopady by mohly být také na klima ve světě. Aerosolové částice jsou pro klima planety nesmírně důležité, nenápadně totiž regulují energetickou bilanci Země tím, že vytvářejí rovnováhu mezi slunečním zářením, které planeta přijímá a udržuje uvnitř atmosféry, a zářením, které vyzařuje zpět do vesmíru. Vytvářejí silný chladicí účinek a současně fungují jako zárodek jader, na kterých se kondenzuje vodní pára v atmosféře a nakonec tak vznikají mraky.

Problém je, že chování aerosolů a mraků v atmosféře je nesmírně složité. Jsou významným zdrojem nejistoty v klimatických předpovědích, protože právě klimatické změny ovlivňují způsob, jakým se tyto částice tvoří a jak vzájemně působí. Mechanismus toho všeho je stále ještě ne úplně pochopený.

Navíc většina výzkumů pochází z laboratoří, nikoliv z reálného světa, kde je ale spousta možných vlivů, jež se jen těžko simulují. Tentokrát vědci využili předpovědi, která týdny dopředu hlásila extrémní teploty ve středním Texasu – a dokázali tak připravit pečlivý monitoring.

Celou dobu této meteorologické události nepřetržitě monitorovali vzduch a hledali, jestli se někde neobjeví nečekané shluky drobných částic. Pomocí hmotnostní spektrometrie pak určili chemické složení nanočástic o velikosti mezi pětadvaceti a třemi nanometry. Ukázalo se, že menší nanočástice byly složené hlavně z multifunkčních karboxylových kyselin, zatímco větší částice obsahovaly více kyseliny sírové a aminů.

Tyto nanočástice snadno nepřitahují ani neudržují vodu, a proto nejsou účinné při tvorbě mraků. Protože netvoří ochlazující mraky, na povrch dopadá více slunečního záření, což zesiluje vlny veder, které pak vedou k tvorbě dalších částic, čímž vzniká zpětná vazba a dále otepluje zemskou atmosféru, zjistili autoři práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 8 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 21 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...