Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

V létě 1945, po pádu Hitlerova impéria v Evropě, se Američané snažili co nejrychleji ukončit i válku v Pacifiku. Aby ušetřili životy amerických vojáků při dobývání každého metru japonské půdy, rozhodli se nasadit nový revoluční typ zbraně – zbraň atomovou.

Nestačilo ji jen shodit. Celá operace se musela detailně naplánovat. Tento úkol padl na velitele letectva Paula Tibbetse. „Tibbets v té době už měl pověst velice schopného letce, možná jednoho z nejschopnějších v celém letectvu Spojených států,“ vysvětluje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu. „Projevilo se to tím, že se zúčastnil například bombardování Rouenu ve Francii a letěl v čele toho leteckého svazu. Byl to první nálet, který se uskutečnil za bílého dne,“ popisuje historik.

Kromě toho měl Tibbets na svém kontě ještě celou řadu dalších úspěchů. Díky tomu byl vybraný k tomu, aby například letecky přepravoval armádní celebrity. Ale hlavně „zalétával“ bombardéry B-29, což byl v té době reálně jediný americký stroj, který byl s to nést atomovou bombu.

Musel pak samozřejmě projít i důkladnými prověrkami. Během nich na něj například vyplaval i „hřích“ z minulosti, kdy byl vojenskou policií nachytán na zadním sedadle auta v choulostivé situaci s ženou. Kauzu přiznal, což mu pomohlo k získání místa.

Výběr, výcvik a prověřování

Výcvik probíhal na hranicích mezi Nevadou a Utahem, zapojilo se do něj patnáct osádek. Později se místo přesunulo, a nakonec se projekt rozšířil na patnáct set mužů posádky a dvě stovky důstojníků.

„Skupina, ze které se formovaly osádky, patřila k nejprověřovanějším v historii Spojených států. Zjišťovaly se jejich majetkové poměry, politické názory, situace rodiny, koníčky a záliby, které byly bezpečné, to znamená třeba záliba ve sportu, ale které byly i rizikové, jako hraní karet, dámská společnost a další,“ přibližuje Láník.

Celou dobu byli výcviku přítomní i zpravodajští důstojníci, kteří měli na starost, aby se piloti nedozvěděli, co bude jejich skutečným cílem. Například jim ukazovali klamné terče, například makety německých raket V1.

„Ale také vyvolávali různé řízené hovory, takže je zachyceno několik případů, jak třeba poddůstojníky oslovil nějaký důstojník s tím, že jede k této letce a jestli mu mohli sdělit nějaké informace. No a ti hoši, kteří ztratili ostražitost a chutně se rozpovídali o tom, jak to tam vlastně vypadá, jak to tam probíhá, byli pak zatčeni,“ vypráví Láník.

Piloti nebyli v areálu zavření, ale mohli vyrážet i do okolí. „Tam se nechovali vůbec mravně, abych tak řekl, takže různé šarvátky, rvačky, svádění mladých dívek a vdaných žen byly jaksi na denním pořádku,“ říká historik.

„Do jisté míry se to tolerovalo. Nesmělo to samozřejmě překročit jistou únosnou mez, ale oni měli jisté privilegované postavení a vždycky se podařilo velitelům ze všech těchto problémů chlapce vysekat,“ uzavírá Láník.

Jak vypadal konkrétní výcvik a proč se trénoval shoz s přesností na 250 metrů? Poslechněte si celý díl podcastu Úsvit jaderného věku, který se věnuje právě přípravě prvního bombardování:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 8 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 21 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...