Povodně se hlavně na horním toku řek předpovídají těžko, říká expert

Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.

Přesnost hydrologické předpovědi závisí hlavně na přesnosti předpovědi meteorologické. To ale může být podle Šípka v některých případech dost problematické, zejména v horských oblastech. „V menších horských povodích, kde se voda rychle hromadí po deštích, je velmi těžké předpovědět povodně s vysokou přesností. Reakce na srážky je tam velmi rychlá a přesnost předpovědí bývá nižší než 50 procent. To znamená, že první stupeň povodňové aktivity bývá často předpovězen s malou úspěšností,“ přiblížil Šípek. Naopak na dolních tocích řek, kde voda teče delší dobu a není tak těžké sledovat její pohyb krajinou, je přesnost předpovědi vyšší. V těchto oblastech může dosahovat až 80 procent.

„Stejně to funguje i pro odhad objemu odtoku a maximálního průtoku vody v řekách. Nejnáročnější jsou však povodně způsobené přívalovými dešti, které jsou velmi nepředvídatelné. Záleží totiž na přesném místě, kde bouřka udeří, což je obtížné přesně odhadnout,“ dodal Šípek.

Jak vzniká povodeň

Vznik povodní ovlivňují dva hlavní faktory – vedle samotných srážek je to i míra nasycení půdy vodou. „Při méně intenzivních srážkách je zásadní, jak moc je půda již nasycená. Pokud není, může vodu absorbovat a snižuje se tak riziko povodní. Naopak při delších intenzivních deštích může dojít k situaci, kdy půda již není schopna vodu přijmout a ta začne odtékat po povrchu,“ vysvětlil expert.

U zemědělské půdy může intenzita srážek překročit její schopnost vodu vsakovat, a ta tak může odtékat po povrchu i po suché půdě, upozornil Šípek. „V takových případech hraje menší roli, jak byla půda nasycená před srážkami,“ podotkl. Dodal, že jakmile voda dosáhne koryt řek a potoků, začínají hrát roli také další faktory, jako jsou přírodní a technická opatření, například rozlivy do okolí vodního toku nebo zadržování vody v nádržích.

Může jít o životy

Pokud nynější srážky budou mít předpovídané úhrny, jedná se podle Šípka o velmi závažnou situaci, která může zejména v některých regionech Česka způsobit ohrožení jak lidských životů, tak majetku. „Podobně silných srážek na našem území příliš zaznamenáno nebylo a vždy byly spojeny s nebezpečnou povodňovou situací. Výhodou je, že máme k dispozici předstih v podobě meteorologických a hydrologických předpovědí, což nám umožňuje včas varovat veřejnost před hrozícími povodněmi,“ míní vědec.

Šípek upozornil, že zatímco pro lidskou společnost mohou mít povodně vážné následky, pro přírodu jsou často přirozenou součástí koloběhu vody v krajině. „Z ekologického hlediska může dojít k odnosu půdy, která se ale opět usadí někde níže po toku,“ popsal. Také dočasné zaplavení určitého území nemusí mít na přírodu nutně negativní dopad, podotkl.

„Naopak ho mohou mít povodně z přívalových dešťů, kdy dochází k erozi půdy, zejména na nevhodně obhospodařovaných pozemcích, jako jsou zemědělské nebo lesní plochy. Tento problém je ale spíše spojen se špatným způsobem hospodaření na půdě než se samotným výskytem povodní,“ dodal Šípek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...