Portugalské galéry požahaly o víkendu v Austrálii přes 3500 lidí. Pomáhají jim klimatické změny

Nahrávám video
Portugalské galéry požahaly v Austrálii přes 3500 lidí
Zdroj: ČT24

Úřady v australském státě Queensland na severovýchodě země uzavřely několik pláží. V předchozím týdnu se tam objevilo velké množství měchýřovek portugalských, které o víkendu požahaly přes 3500 lidí. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Žahnutí tohoto živočicha, který vypadá jako medúza, je jedovaté a slabším jedincům může způsobit vážné problémy.

Podle queenslandské pobočky organizace záchranářů Surf Life Saving Australia bylo o víkendu požaháno 3595 lidí. Celkem se zdravotníci v minulém týdnu zabývali více než 13 tisíci případy žahnutí. Většina incidentů se stala v hustě obydlených oblastech Gold Coast a Sunshine Coast na jihu Queenslandu.

Podle serveru The Telegraph bylo v oblasti od začátku prosince požaháno přes 18 tisíc lidí, což je až třikrát více než za stejnou dobu v předešlém roce.

Nebezpečná kráska

Měchýřovka portugalská, nazývaná též portugalská galéra, je zástupcem žahavců. Její tělo se skládá ze vzduchového měchýře a dlouhých chapadel, která dosahují až deseti metrů. Nejčastěji se vyskytuje v teplých a tropických mořích Atlantiku, v Indickém oceánu, Karibském moři a Pacifiku.

Měchýřovka je ve skutečnosti kolonie mnoha propojených jedinců. Skládá se z měchýře, který funguje jako plachta na hladině a z jednotlivých polypů, kteří plní ostatní funkce pro život. Žahavá ramena vystřelují na oběti celé salvy nematocyst, vejčitých útvarů se žahavými buňkami. Pro člověka jsou velice nebezpečné nejen ve vodě. Moře je totiž často zanese na břeh, kde uvíznou v písku na pláži.

Pro člověka je žahnutí měchýřovky portugalské bolestivé, avšak málokdy smrtelné. U někoho může její jed vyvolat alergickou reakci. Podle médií vyplavily na pobřeží kolonie měchýřovek nebývale silné proudy. Agentura AFP uvedla, že uzavřeno v pondělí zůstalo nejméně pět pláží.

Svět patří medúzám

Medúzy jsou jedni z mála tvorů, jimž prospívají změny klimatu, které se projevují stále teplejšími oceány. Tyto podmínky jim vyhovují, daří se jim v nich a rychle se v nich množí. Jednak se medúzám v teplejších a kyselejších oceánech lépe daří, ale současně vymírají jejich přirození predátoři. V posledních letech se objevilo mnoho situací, kdy se kvůli přemnoženým medúzám musely uzavírat pláže, letos to potkalo například Polsko. 

Přemnožené medúzy představují značný problém nejen pro ekosystémy, ale už i pro člověka a jeho civilizaci. Už několikrát došlo k vyřazení jaderné elektrárny z provozu. Medúzy snadno ucpou vodní filtry, které propouštějí mořskou vodu k chladicím věžím.

V roce 2011 například muselo své dva bloky načas odstavit izraelské zařízení Hadera. „Zablokují chladicí systém, naruší celý proces a v těch nejvážnějších případech může kvůli obavám z přehřátí dojít i k přerušení výroby elektřiny,“ postěžoval si tehdy Nachum Plaumbau, pracovník elektrárny. Něco podobného se odehrálo v roce 2013 ve Švédsku, kde kvůli tomu museli odstavit celý jaderný reaktor.

Donedávna takové invaze hrozily jen ve vodách teplejších moří, poslední dobou ale medúzy pořád častěji pronikají i na sever. Nucenou pauzu kvůli želatinovým živočichům si musela dát třeba skotská elektrárna. Energetické společnosti proto najímají vědce, kteří pravidelně kontrolují počty medúz u pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...