Pokud se nezastaví změna klimatu, lyžování v Evropě nemá šanci, ukazuje studie

Oteplování planety způsobované v současné době lidskou činností se projevuje v celé řadě oblastí. Mezinárodní vědecký tým se zaměřil na to, jaký dopad bude mít na oblíbenou evropskou zábavu – sjezdové lyžování.

V Evropě leží asi polovina všech lyžařských středisek světa a víc než 80 procent těch největších, která navštíví víc než milion lidí za rok. Jenže lyžování není možné bez sněhu, a toho nejen v Evropě kvůli klimatické změně ubývá. 

Například v Alpách klesla sněhová pokrývka na úroveň, která je za posledních šest set let „bezprecedentní“, tvrdí autoři nové studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Chanege.

Oblasti zkoumané ve studii
Zdroj: Nature Climate Change

Prozkoumali v ní 18 lyžařských oblastí a zjišťovali, jaké sněhové podmínky tam panovaly historicky a jak to vypadá s nadějí na sníh v budoucnu, podle scénářů Mezinárodního klimatického panelu.

Vytvořili si měřítko, kterému říkají „index spolehlivosti sněhu“ – to říká, jak velká je šance, že v daném středisku budou vhodné podmínky pro sjezdové lyžování. A pracují s termínem „sněhová nouze“, který značí stav, kdy už přirozená pokrývka na tuto zábavu stačit nebude.

Evropa už nebude v zimě bílá

„Zjistili jsme, že při oteplování klimatu se sněhové podmínky v evropských lyžařských střediscích systematicky, ale ne rovnoměrně, zhoršují,“ komentovali autoři výsledky.  „Zatímco se sněhové podmínky zhoršují víceméně v souladu s mírou oteplování, potenciální dopad na spolehlivost sněhu v jednotlivých lyžařských střediscích se v jednotlivých pohořích i v rámci jednotlivých pohoří značně liší.“

Předpokládá se, že bez zasněžování bude velmi vysokému riziku sněhové nouze čelit 53 procent evropských středisek při globálním oteplení o dva stupně Celsia a 98 procent z těchto 2234 zkoumaných lyžařských středisek při oteplení o čtyři stupně Celsia.

Zasněžování pomůže, ale nespasí

Zasněžování může podle vědců tento dopad výrazně zmírnit. Za předpokladu, že středisko zavede zasněžování na polovině svých sjezdovek, klesne hrozba nedostatku sněhu na 27, respektive 71 procent.

To by ale bylo doprovázeno zvýšenou poptávkou po vodě a elektřině na výrobu sněhu, což by zase zvýšilo finanční náklady i uhlíkovou stopu provozu lyžařských středisek. Kromě toho pokrytí poloviny střediska schopností výroby sněhu nemusí jít nutně ruku v ruce s podstatným zlepšením sněhových podmínek v teplejším klimatu. A zvyšující se nároky na vodu a energii jdou proti snahám o snížení dopadu cestovního ruchu na životní prostředí.

Pokud by umělý sníh měl pokrývat asi polovinu sjezdovek, vyžádalo by si to výrazně vyšší spotřebu vody. Podle konkrétní oblasti by stoupla o 8 až 25 procent při oteplení o dva stupně, ale o 14 až 42 procent při oteplení o čtyři stupně. A podobně na tom je i spotřeba elektrické energie. V současné době vzniká kvůli provozu sjezdovek asi 80 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, při oteplení o  dva stupně to bude 93 tisíc tun a při oteplení o čtyři stupně 97 tisíc tun za rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 9 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 11 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...