Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.

Nižší účast Česka v mezinárodních programech výzkumu a vývoje je v české vědě dobře známá a ví se o ní řadu let. Vláda to označila za přetrvávající problém už roku 2016 a vyzvala tehdy k zavedení nástrojů, které by situaci změnily k lepšímu.

V letech 2016 až 2022 se pro výzkumníky stal informační podporou podprogram INTER-INFORM, pak na něj navázaly novější projekty CZERA a CZELO, které budou pokračovat až do roku 2027. Jejich základními cíli byly hlavně nárůst účasti českých výzkumných pracovišť v mezinárodních výzkumných programech a také intenzivnější zapojení českých badatelů do výzkumného programu Evropské unie Horizont Evropa.

Úspěšné programy

Úřad prověřil využití víc než 600 milionů korun, které stát poskytl z rozpočtu ministerstva školství. Podle šetření byly projektové návrhy podpořené zmíněnými programy při získávání grantu v mezinárodních programech výzkumu a vývoje úspěšné v průměru ze čtyřiceti procent a po změně na projekt CZERA se úspěšnost podpořených grantových žádostí zvýšila dokonce na šedesát procent.

NKÚ na kontrolovaném vzorku dvanácti projektů zjistil, že v podprogramu INTER-INFORM se poskytlo 1081 odborných konzultací nebo poradenství, přičemž dotace na jednu odbornou asistenci konkrétnímu projektovému návrhu dosahovala v průměru 181 tisíc korun.

Navazující projekt CZERA poskytl ve srovnatelném časovém období 1154 odborných asistencí a jedna přišla přibližně na 91 tisíc. Průměrné dotované náklady na jednu poskytnutou asistenci se tak snížily přibližně o polovinu. Celkem tedy bylo konkrétním projektovým návrhům v oblasti výzkumu, vývoje a inovací poskytnuto 2235 odborných konzultací nebo poradenství.

NKÚ má i výhrady

Znamená to tedy, že tato podpora je bezchybná? Ani zdaleka. NKÚ totiž přišel i s několika závažnými výhradami. Například neexistují postupy, které by umožnily vyhodnotit přínos projektů a tedy ani účelnost výdajů. Ministerstvo tak třeba podpořilo i projekt, který nebyl doporučen k financování – důvodem nebyla snaha ho podpořit, ale jenom vyčerpat už přidělené peníze.

Za problém označuje úřad i to, že ministerstvo školství, které je za podporu zodpovědné, v podstatě nekontroluje, jak se s penězi nakládá. „V letech 2016 až 2024 neprovedlo ministerstvo u příjemců podpory žádné veřejnosprávní kontroly. Nemohlo tak zjistit porušení předpisů, které odhalil NKÚ,“ uvádí ve zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...