Plachý jako kojenec, rezervovaný i v dospělosti. Studie ukázala na stabilitu temperamentu

Děti trpící extrémní plachostí mají temperament, který jim vydrží od pouhých 14 měsíců až do dospělosti. Popsali to vědci v rozsáhlém výzkumu, který lidi sledoval prakticky od narození až do věku 26 let.

„Celá řada studií spojuje chování v raném dětství s riziky psychických chorob v dospělosti, ale výsledky této práce jsou jedinečné,“ říká hlavní autor práce, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, Daniel Pine.

„A to proto, že jsme zkoumali temperament ve velmi brzkém věku a spojili tyto výsledky se změnami, které se objevily až o 20 let později,“ dodal vědec.

Co je temperament

Jako temperament se označují biologicky založené individuální rozdíly ve způsobu, jakým lidé citově i chováním reagují na svět. Vědci přitom rozlišují několik jeho druhů, obecně ale platí, že už během dětství slouží temperament jako základ pozdější osobnosti.

Jeden konkrétní druh temperamentu, nazývaný inhibice chování (BI) – česky se mu říká odborně „extrémní plachost“, je charakterizován opatrným až ustrašeným jednáním spojeným s vyhýbání se neznámým lidem, předmětům a situacím.

Vědci zjistili, že BI je relativně stabilní v průběhu celého vývoje až po starší dětský věk. Osoby s tímto typem temperamentu čelí větší hrozbě vzniku a rozvoje sociálních abstinenčních a úzkostných poruch než děti bez BI.

Od čtyř měsíců po 26 let

Přestože existuje řada náznaků o dlouhodobém dopadu tohoto temperamentu na další život, zatím vznikly jen dvě práce, které opravdu děti sledovaly až do dospělosti – obě byly značně omezené.

Nová studie ale děti zkoumala poprvé už ve věku pouhých čtyř měsíců, podrobně je analyzovala ve věku 14 měsíců a poté, když jim bylo 15 let. Vědci je také poprvé podrobili detailnímu neurofyzickému vyšetření, aby odhalili jedinečné rozdíly mezi nimi. A nakonec se účastníci experimentu vrátili do laboratoře ještě ve věku 26 let za účelem posouzení výsledků psychopatologie, osobnosti, sociálního fungování a výsledků ve vzdělávání a zaměstnání.

Celá studie tedy trvala déle než čtvrt století. „Je úžasné, že jsme byli s touto skupinou lidí v kontaktu tolik let. Nejprve s rodiči dětí a nyní i s dospělými mladými lidmi – všichni se o práci zajímají a jsou do ní zapojeni,“ uvedl spoluautor studie Nathan Fox.

Dopady plachosti

Vědci zjistili, že pokud mají děti ve věku 14 měsíců temperament typu BI, pak se u nich do 26 let věku s velkou pravděpodobností rozvine rezervovanější osobnost, budou mít méně romantických vztahů v uplynulých 10 letech a také nižší sociální fungování s přáteli a rodinou.

Výskyt BI ve 14 měsících také úspěšně předpovídá vyšší úroveň psychopatologie v dospělosti – ale jen u těch, kteří měli při vyšetření ve věku 15 let neurologické problémy. Naopak se nepodařilo doložit žádný dopad extrémní plachosti dětí na výsledky ve vzdělávání ani v zaměstnání.

Tato studie zdůrazňuje, že temperament má velmi trvalou povahu a že se podle chování v dětství dá velmi dobře predikovat, jaký bude, co se temperamentu týká, člověk i v dospívání a dospělosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...