Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.

Lidé se během stovek tisíc let vyvinuli v jedny z nejpřizpůsobivějších strávníků na Zemi. Evolucí se člověk stal – alespoň co se jídelníčku týká – flexibilním tak, že by mu to většina zvířat mohla závidět, kdyby takové emoce byla schopná. Lidé se naučili získávat sacharidy a tuky jak z rostlinných, tak živočišných zdrojů.

Otázkou je, kdy se to stalo a jestli takoví lidé byli vždy. Populární hypotézy totiž hovoří o paleolitických masožravcích – tedy o tom, že v době kamenné dramatickou většinu lidské potravy tvořilo maso. Tyto příběhy, které vycházejí z interpretace různých nálezů, dokonce vedly ke vzniku takzvané paleodiety, tedy jídelníčku tvořeného hlavně masem, jenž by měl být ideální, protože prý nejlépe odpovídá přirozeným lidským potřebám.

Nová studie v časopise Journal of Archaeological Research teď ale tyto hypotézy přesouvá do říše pohádek. Popsala totiž, že raní lidé nebyli zdaleka takovými masožravci, jak bývají někdy vyobrazováni. Mnohem více se spoléhali na širokou a velmi pestrou škálu rostlinných a živočišných potravin.

Člověk nebyl nikdy čistý masožravec

„Často diskutujeme o využívání rostlin, jako by se stalo důležitým až s příchodem zemědělství,“ uvedla Anna Florinová, která na studii pracovala. „Nové archeologické objevy z celého světa nám ale říkají, že naši předkové už tisíce let před zemědělstvím mleli semena divoce rostoucích rostlin, drtili a vařili hlízy plné škrobu a zbavovali hořkosti nejrůznější druhy ořechů,“ vyjmenovala.

Výzkum zdůrazňuje, že lidé jsou ohledně potravy „širokospektrálním druhem“ a že jejich schopnost využívat rozmanité rostlinné zdroje vznikala už na začátku evolučních dějin našeho druhu. „Tato schopnost zpracovávat rostlinné potraviny nám umožnila získat klíčové kalorie a živiny a přesunout se do různých prostředí po celém světě, kde jsme prosperovali,“ dodala Monica Ramseyová, další spoluautorka této studie. Zdůraznila také význam „zpracovaných rostlinných potravin“ pro jídelníček raných lidí.

„Náš druh se vyvinul jako milovník rostlin a používání nástrojů, který dokázal proměnit téměř cokoli ve večeři,“ řekla badatelka. Jak je tedy možné, že se milovníci hypotézy o paleodietě tak dlouho pletli? Podle paleontologů je to tím, že důkazy o konzumaci masa se zkrátka zachovaly ve větší míře než ty o pojídání rostlin, protože najít kosti mamuta staré desítky tisíc let je zkrátka jednodušší než dohledat třeba stopy konzumace ořechů ze srovnatelné doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...