Orbitální „lovec“ metanu najde největší znečišťovatele. A ti za to už brzy zaplatí, říká spoluautor družice

Za několik týdnů začne posílat data družice, která odhalí viníky globálního oteplování. A může tak přispět ke snížení skleníkových plynů o třetinu. Její vznik neplatily vlády ani daňoví poplatníci, ale skupina nadšenců, kteří chtějí pomoci lidstvu a planetě. Klíčovou roli mezi nimi hrál muž, který spoluvytvořil iPod a iPhone, americký konstruktér Tony Fadell.

Trvalo to celé roky. Ale nakonec družice MethaneSAT letos v březnu opravdu odstartovala. Na palubě kosmické lodi společnosti SpaceX tak vzlétla soukromá mise, která má jako první zmapovat a sledovat globální znečištění metanem, který je silným skleníkovým plynem. Satelit zafinancoval a podpořil mimo jiné majitel Amazonu Jeff Bezos, stejně jako společnosti Google a SpaceX.

Metan nepotřebujeme

„Znečištění metanem je zodpovědné za přibližně třicet procent globálního oteplování,“ uvedl na bratislavském festivalu vědy Starmus Tonny Fadell, jehož rolí v projektu byly hlavně věci, jimž se věnuje dlouhodobě – tedy uživatelské rozhraní a také komunikace. „Metan má na klima zásadní vliv, protože zachycuje osmdesátkrát víc tepla než oxid uhličitý,“ doplnil Fadell. 

Tony Fadell
Zdroj: Flickr Commons/ @kmeron for LeWeb12 Conference,

Právě metan je tedy zodpovědný za spoustu negativních jevů, které jsou spojené s lidmi způsobenou změnou klimatu. Změnou, která po celé planetě destabilizuje počasí, zvyšuje hladinu moří a přináší stále silnější teplotní extrémy – za připomenutí stojí například to, že loňské léto bylo podle nových výzkumů vůbec nejteplejší za poslední dva tisíce let. „Tento plyn pochází z rozkládajících se odpadků na skládkách, z mikrobů vypouštějících metan v rýžových polích a také od hospodářských zvířat. Ale hlavně uniká z ropných a plynových polí,“ vysvětluje Fadell.

Podle něj je ale mezi oxidem uhličitým a metanem ještě jeden zásadní rozdíl. Oxid uhličitý vzniká hlavně při spalování fosilních paliv, při činnostech, z nichž má člověk prospěch – v dopravě, při výrobě důležitých komodit, například stavebních hmot a také při produkci potravin. Jenže metan, až na zemědělství, opravdu jen „zbytečně“ uniká. 

Až doposud se metanové emise sledovaly jen velmi složitě, na rozdíl od oxidu uhličitého neexistovaly nástroje, které by jeho koncentrace mohly globálně, a přitom detailně a přesně měřit. Vědci se většinou spoléhali na přelety letadel vybavených senzory, ale to nemohlo zajistit dostatečně plastický obraz celkové situace.

  • Metan neboli karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
  • Hlavním přírodním zdrojem metanu je zemní plyn.
  • Vzhledem k tomu, že metan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry (je přibližně 20krát účinnější než oxid uhličitý, ale jeho obsah v atmosféře je oproti němu asi 200krát nižší: 0,0002 % metanu a 0,04 % oxidu uhličitého, takže vliv metanu je přibližně desetkrát menší).

Vědci, ochránci životního prostředí a také regulátoři po takovém nástroji dlouho volali, ale žádná z vlád ani vědeckých agentur ho nebyla schopná dodat. A tak se tohoto úkolu chopila nezisková organizace Fond na ochranu životního prostředí (EDF), která se už celé roky tomuto plynu věnuje jako podceňované hrozbě. Dokázala už pomocí jednodušších nástrojů zdokumentovat obrovské množství unikajícího metanu. Například v letech 2012 až 2018 zjistila, že emise tohoto plynu v USA jsou ve skutečnosti o šedesát procent vyšší, než odhadují oficiální statistiky americké Agentury pro ochranu životního prostředí.

Drahá mise potřebuje finance i experty

Projekt MethaneSAT byl drahý. Podle EDF stála stavba a vypuštění družice 88 milionů dolarů, v přepočtu tedy asi dvě miliardy korun. Cíl mise ale zaujal mecenáše natolik, že nebylo ani moc složité finance sehnat. Fond Bezos Earth Fund poskytl společnosti EDF v roce 2020 grant ve výši 100 milionů dolarů na pomoc při spuštění MethaneSAT, čímž se stal jedním z největších sponzorů projektu. MethaneSAT je také první vesmírnou misí, na které spolupracuje novozélandská vesmírná agentura financovaná vládou.

Skupina EDF také oslovila ke spolupráci asi čtyřicet výzkumných institucí a padesát soukromých i státních společností z celého světa – a také řadu špičkových expertů. Včetně Fadella. Ten přiznává, že o hrozbě metanu až donedávna vlastně příliš nevěděl, ale o to důležitějším se pro něj prý tento úkol stal, když pochopil, jaký problém tento plyn představuje. A jak snadné by přitom vlastně bylo ho eliminovat.

MethaneSAT podle Fadella dokáže svými senzory pokrýt mnohem větší území mnohem rychleji než jakékoliv množství letadel. To potvrzují i údaje EDF – průzkum stejné oblasti, který by letadlu zabral dvě hodiny, trval satelitu, který zatím běží v testovacím režimu, asi dvacet sekund. Z oběžné dráhy má přehled o ropných a plynových polích, která jsou zodpovědná za více než 80 procent globálních emisí metanu.

Cílem je rychle zjistit, kolik metanu uniká a odkud, aby bylo možné přijmout opatření k „ucpání“ všech těchto úniků. Podle Fadella má totiž metan ještě jednu vlastnost, která doslova volá po tom, aby se ho lidstvo pokusilo eliminovat co nejrychleji. Zatímco oxid uhličitý zůstává v atmosféře a zadržuje tam tedy po celé desítky let teplo, metan dělá to stejné pouhých dvacet let. Kdyby se povedlo jeho zdroje z rovnice odstranit během pár let, mělo by to prakticky okamžitý efekt na globální klima – veškeré snahy o snížení množství oxidu uhličitého se projeví naopak až za několik generací.

Přehledná data pro všechny

Fadell zdůrazňuje, že klíčový je u této důležité mise hlavně výsledek. Do projektu vstoupil asi před pěti lety, po řadě úspěchů, které už ve své kariéře zaznamenal. Dnes pětapadesátiletý konstruktér a vývojář nastoupil roku 2001 do společnosti Apple a dohlížel tam na veškerý vývoj hardwaru, softwaru a příslušenství pro iPod. Jako spolutvůrce iPhonu pracoval také na prvních třech generacích tohoto chytrého telefonu.

V květnu 2010 spoluzaložil společnost Nest Labs, která v říjnu 2011 oznámila svůj první produkt – inteligentní termostat schopný regulovat autonomně teplotu v domácnosti přesně podle individuálních potřeb majitele. Společnost Nest byla v lednu 2014 koupena Googlem za 3,2 miliardy dolarů (asi 73 miliard korun).

Fadell je autorem více než tří stovek patentů a v roce 2014 byl jmenován jedním ze sta nejvlivnějších lidí světa časopisu Time. V roce 2016 časopis Time označil chytrý termostat firmy Nest, iPod a iPhone za tři z „50 nejvlivnějších vynálezů všech dob“. Poté, co prodal svou společnost, začal se konstruktér věnovat technologickým startupům. A právě tak na něj narazila EDF. 

Ke své roli v MethaneSAT říká: „Klíčové je mít přehledná data, která budou dostupná pro všechny a zdarma.“ K tomu se EDF spojila se společností Google, s níž chce vytvořit globální mapu znečištění metanem z ropné a plynárenské infrastruktury. Tento technologický gigant trénuje pokročilou umělou inteligenci, aby na satelitních snímcích rozpoznala vrtné plošiny, čerpací stojany a skladovací nádrže podobně, jako rozpoznává chodníky a dopravní značky pro Mapy Google. Porovnání této infrastruktury s údaji o emisích ze systému MethaneSAT by mohlo pomoci regulačním orgánům přesně určit místa úniků.

Podle Fadella je sice MethaneSAT určený hlavně k monitorování ropné a plynárenské infrastruktury, ale dokáže také monitorovat emise vznikající v zemědělství, při chovu hospodářských zvířat a při produkci rýže. Tuto oblast výzkumu povede skupina novozélandských vědců, kteří zdůrazňují, že se jedná o „první družici“, která je schopná najít i rozptýlené zemědělské emise Právě u tohoto druhu emisí ale není většinou úplně jasné, kdo je za ně zodpovědný. 

Poznáme viníky, ti za to zaplatí

Pokud bude tato mise úspěšná, mohla by změnit pravidla hry ohledně metanových emisí. Díky ní teď budou moci regulátoři posoudit, jestli se vůbec daří nějak emise snižovat. 

„Za deset let měření jsme se naučili, že když měříte skutečné emise v terénu, ukáže se, že jejich celkový objem z průmyslu je mnohem vyšší, než kolik uvádějí sami znečišťovatelé prostřednictvím svých výpočtů,“ upozorňuje Mark Brownstein, viceprezident EDF pro energetickou transformaci.

Pokud všechno půjde podle plánu, měl by MethaneSAT začít zveřejňovat některá data začátkem léta. Kompletní obraz hlavních ropných a plynových pánví po celém světě se očekává až v příštím roce, údaje budou podle EDF k dispozici na webových stránkách MethaneSAT a v aplikaci Google Earth Engine.

A co pak? Pak prý budou moci vlády začít hlavní viníky pokutovat. Což by mělo vést k tomu, že se samy společnosti, které dnes změnu klimatu způsobují, budou snažit, aby únikům zamezily a vysokým sankcím se vyhnuly. 

Podle Fadella přichází tento satelit v ideální dobu proto, že teprve nedávno vznikla pravidla, jež umožňují viníky opravdu tvrdě trestat. Evropská unie s nimi přišla vloni, Spojené státy je vydaly letos na jaře. Umožňují nejen finančně postihovat ty, kdo pravidla porušují na jejich území, ale dokonce i dodavatele ze zemí, kde takovouto kontrolu zatím nezavedli.

„Mohli bychom tak snížit emise skleníkových plynů o třicet procent,” odhaduje Fadell.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 6 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...