Opatření proti covidu snížila znečištění v Evropě. V létě byl vzduch čistější až o 20 procent

Karanténní opatření proti šíření nového typu koronaviru v Evropě způsobila v březnu a dubnu významný pokles koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší v hustě osídlených a průmyslových oblastech. Uvedla to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Z dat vyplývá, že koncentrace škodlivého plynu klesla nejvíce v první fázi přísných karanténních opatření na jihu Evropy, a to o 40 až 50 procent. Konkrétně šlo o Španělsko, Itálii a Francii.

Červencové a srpnové údaje naznačují, že koncentrace oxidu dusičitého byly stále o deset až dvacet procent nižší než v období před vypuknutím pandemie covidu-19.

„Karanténní opatření zavedená v Berlíně vedla k poklesu o dvacet procent, s malými zaznamenanými variacemi až do srpna 2020. Ve východní Evropě je dopad opatření obecně méně dramatický než na jihu Evropy a ve Francii,“ podotkl vědec Bas Mijling z nizozemského meteorologického úřadu KNMI.

Data o znečištění ukazují, jak lidé žijí

Pokles koncentrace oxidu dusičitého EEA přičítá hlavně faktu, že největší producenti škodlivého plynu – automobily, továrny či elektrárny – ho v tomto období vyprodukovali méně. V červenci a srpnu se koncentrace NO2 vrátila blíže ke svým normálním hodnotám s výjimkou velkých měst, kde se lidé ještě plně nenavrátili ke všem svým aktivitám.

Informace Evropské agentury pro životní prostředí vycházejí z dat satelitu evropské služby Copernicus, která monitoruje změny klimatu. Vědci z nizozemského meteorologického úřadu KNMI a Belgického institutu vesmírné aeronomie satelitní data z družice použili společně se záznamy získanými měřeními na zemi.

Minulý týden EEA vydala zprávu, ve které uvádí, že kvalita životního prostředí má nepříznivé dopady zejména na zdraví chudých lidí. Chudí lidé podle dokumentu mimo jiné častěji žijí v místech se znečištěným vzduchem, který v Evropě způsobuje ročně asi 400 000 předčasných úmrtí.

Čím škodí oxid dusičitý

Oxid dusičitý má na lidskou společnost negativní vliv rovnou několika způsoby. Je jedním z faktorů, který má vliv na vznik kyselých dešťů; ty poškozují nejen tak životní prostředí (typicky lesy), ale také stavby nebo památky.

Vysoká koncentrace oxidu dusičitého poškozuje i lidské zdraví. Dráždí dýchací cesty, způsobuje záněty dýchacích cest od lehkých forem až po edémy plic a některé výzkumy předpokládají i jeho vliv na vznik rakoviny a poškození DNA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...