Očkování proti covidu chrání seniory v domovech důchodců velmi účinně. Výzkum sledoval 23 tisíc lidí

I u těch nejzranitelnějších seniorů chrání očkování proti covidu velmi účinně, ukázal výzkum, který sledoval reálné výsledky v domovech důchodců. Právě tato skupina osob měla během vrcholu pandemie největší úmrtnost.

Nová studie publikovaná v časopise Journal of American Medical Directors (JAMDA) prokázala, jak nízké je riziko závažného onemocnění covidem u obyvatel pečovatelských domů, kteří jsou plně očkovaní. Vědci v ní popsali, že senioři ve věku 85 let a starší s komorbiditami, jako jsou srdeční onemocnění a choroby ledvin, jsou sice vůči této nemoci zranitelnější než mladší a zdravější, ale že riziko průlomového onemocnění je u plně očkovaných menší než 10 procent.

Autoři výzkumu zkoumali údaje 23 172 plně očkovaných seniorů z 984 domovů pro seniory  v USA, a to v době od března do listopadu 2022. Zjistili, že pouze u 5 procent z nich došlo v daném časovém období k průlomové infekci covidu-19. Výsledky byly velmi podobné bez ohledu na to, jakou variantou viru se důchodci nakazili.

Studie také zjistila, že méně než 10 procent očkovaných obyvatel domovů důchodců s průlomovou infekcí vyžadovalo hospitalizaci nebo zemřelo do 30 dnů po nákaze (8,6 procenta). Obyvatelé s těžkým průběhem nemoci byli častěji ve věku 85 let a starší a měli některé komorbidity, jako například onemocnění srdce a ledvin.

Průlomové nákazy jsou výjimečné

„Cílem studie bylo zjistit, jak často dochází k průlomovým infekcím a závažným onemocněním u obyvatel domovů pro seniory, kteří obdrželi očkovací sérii proti covidu-19,“ uvedla spoluautorka studie Sarah D. Berryová.

„I když se virus způsobující nemoc covid-19 mění, je riziko závažné infekce u očkovaných starších osob v domovech pro seniory nízké. Vzhledem k tomu, že pandemie pokračuje a pravidla testování se uvolnila, poskytují údaje z tohoto výzkumu důležité informace pro domovy seniorů, které čelí pokračující epidemii,“ dodala Berryová.

Podle Berryové jsou výsledky studie významné, protože „míra výskytu závažných onemocnění se může u různých variant lišit, ale rizikové faktory pro závažná onemocnění jsou pravděpodobně podobné a mohou pomoci poskytovatelům předpovědět, kdo onemocní během budoucích epidemií.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...