Oči nakreslené na kravském zadku odpuzují predátory, odhalil čtyřletý výzkum

Nahrávám video

Výzkum naznačuje, že dobytek chráněný levnými obrázky, jako jsou nákresy očí, je mnohem méně často cílem velkých afrických šelem. Mohlo by to pomoci v tom, aby lvi a levharti nezabíjeli domorodcům zvířata –⁠ a ti by pak neměli důvod ohrožené predátory sami lovit.

Studie popsaná v odborném žurnálu Nature proběhla na severu Botswany, na okraji slavné oblasti Okavango. Místní farmáři chovají dobytek divoce a volně, pohybuje se na okraji chráněného území, takže na něj často útočí šelmy – nejčastěji to jsou lvi a levharti.

Vědci pomalovali očima 683 krav a během čtyř let, v nichž studie probíhala, predátoři nestrhli ani jedinou z nich. Z podobně velké kontrolní skupiny krav bez onačení za stejnou dobu šelmy ulovily patnáct zvířat a z krav označených jen křížky pod drápy lvů a levhartů zemřela jen čtyři zvířata.

Podle vědců to naznačuje, že cokoliv nového, co predátoři neznají, má šanci je znervóznit natolik, že si vyberou jiný cíl. Tato metoda by mohla levně a přitom účinně pomoci ochránit výjimečně cenné kusy dobytka, ukazuje studie podle jejích autorů.

Aplikovaná strategie se uplatňuje u řady živočišných druhů, která si vyvinula na těle falešné oči – nejznámější je to u hmyzu, kde takto fungují například pestrá křídla motýlů. Matou tak predátory, jimž takto vysílají falešné signály, které zhoršují úspěšnost lovu. U savců se ale nic takového přirozeně nevyskytuje a věda nemá ani důkazy, že by u nich takový mechanismus existoval někdy v minulosti.

Jediným savcem, který něco jako falešné oči využívá, je člověk. Na východě Bangladéše a východě Indie používají lesní dělníci i někteří zemědělci masky s podobou lidského obličeje, které mají připevněné na zadní části hlavy. Vychází to z přesvědčení, že tygři útočí na svou kořist jen zezadu – není to sice ověřené žádnými rozsáhlejšími studiemi, ale místní na efektivitu tohoto triku nedají dopustit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...