Oceány začnou uvolňovat do vzduchu freony, které poškozují ozonovou vrstvu

Světové oceány jsou obrovským úložištěm nejrůznějších plynů včetně látek známých jako freony neboli CFC. O nich se dlouhodobě ví, že mohou poškozovat ozonovou vrstvu. Za normálních okolností oceány tyto látky vstřebávají z atmosféry a stahují je do hlubin, kde mohou zůstat izolované, a tedy neškodné po celá staletí.

Měření koncentrace těchto látek bylo dlouhá léta využívané pro sledování mořských proudů, ale jejich vliv na atmosféru byl zanedbatelný. Vědci z MIT teď ale zjistili, že pohyb nejméně jednoho druhu CFC známého jako CFC-11 ve skutečnosti na atmosféru dopad má. Ve studii, která vyšla v žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, také popsali, že oceány ztratí svou tradiční roli pohlcovače této chemikálie.

Z výzkumu vyplývá, že kolem roku 2075 budou oceány vypouštět zpět do atmosféry více CFC-11, než absorbují, a do roku 2130 vypustí značné množství chemikálie. S rostoucí změnou klimatu dojde k tomuto posunu přibližně o 10 let dříve. Emise CFC-11 z oceánu prodlouží průměrnou dobu setrvání chemické látky v atmosféře o pět let, což může mít dopad na budoucí odhady emisí CFC-11.

Nové výsledky jsou nejen pohledem do budoucnosti, ale současně mohou již nyní vědcům a politikům pomoci lépe určit budoucí zdroje této chemické látky, která je nyní podle Montrealského protokolu celosvětově zakázána.

„V první polovině 22. století už bude příliv CDF-11 z oceánu tak velký, že by to mohlo vypadat, jako by někdo porušoval Montrealský protokol,“ uvedla spoluautorka studie Susan Solomonová z MIT. „Je to zajímavá předpověď a doufejme, že pomůže budoucím výzkumníkům vyhnout se zmatkům ohledně toho, co se děje,“ dodává.

Nebezpečné CFC-11

CFC-11 je chemická látka, která se běžně používala k výrobě chladiv a izolačních pěn. Při vypuštění do atmosféry tato látka spustí řetězovou reakci, která nakonec zničí ozonovou vrstvu, jež chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením. Od roku 2010 byly výroba a používání CFC-11 na celém světě postupně zastaveny v rámci Montrealského protokolu.

Od tohoto zákazu množství CFC-11 v atmosféře neustále klesá; vědci odhadují, že právě oceán absorboval asi 5 až 10 procent všech těchto emisí. „Nějakou dobu byly lidské emise tak velké, že to, co se dostávalo do oceánu, bylo považováno za zanedbatelné,“ popisuje Solomon. „Když se teď snažíme zbavit se lidských emisí, zjišťujeme, že už nemůžeme úplně ignorovat, co oceán dělá,“ dodává.

Další problém je, že celý proces urychluje změna klimatu. Obecně totiž platí, že chladnější oceán absorbuje více CFC. „Když změna klimatu ohřeje oceán, stává se z něj slabší rezervoár a také z něj rychleji unikne plyn,“ vysvětlují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...