OBRAZEM: Nejlepší snímky mikroskopického světa

Všední objekty, laboratorní organismy i zatím jen špatně pochopené biologické mechanismy ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už její padesátý ročník.

Porotci letošního ročníku soutěže Nikon Small World vyhlásili vítěze této soutěže o nejlepší mikroskopický snímek, která oslavuje pět desetiletí vynikající kvality v oblasti mikroskopie a digitálního zobrazování. První místo letos získal vědec Bruno Cisterna, který za asistence Erica Vitriola pořídil „průlomový snímek diferencovaných myších nádorových buněk mozku se zvýrazněným aktinovým cytoskeletem, mikrotubuly a jádry.“

Tato fotografie detailně ukazuje, jak právě narušení buněčné kostry může vést k nemocem, jako je například Alzheimerova choroba a ALS. „Jedním z hlavních problémů neurodegenerativních onemocnění je, že plně nerozumíme tomu, co je způsobuje,“ komentoval výsledky Cisterna. „Abychom mohli vyvinout účinnou léčbu, musíme nejprve zjistit základní informace. Náš výzkum je pro odhalení těchto poznatků a nakonec i pro nalezení léku klíčový. Diferencované buňky by mohly být použity ke studiu toho, jak mutace nebo toxické proteiny, které způsobují Alzheimerovu chorobu či ALS, mění morfologii neuronů, a také k testování potenciálních léků nebo genových terapií zaměřených na ochranu neuronů či obnovu jejich funkce.“

Na tom, aby nejen esteticky krásná, ale zejména i vědecky důležitá fotografie vznikla, pracoval velmi dlouho. „Asi tři měsíce jsem zdokonaloval proces barvení, abych zajistil jasnou viditelnost buněk. Poté, co jsem nechal buňky pět dní diferencovat, jsem musel najít správné zorné pole, kde se diferencované a nediferencované buňky vzájemně ovlivňují. To si vyžádalo asi tři hodiny přesného pozorování pod mikroskopem, aby se podařilo zachytit ten správný okamžik. Zahrnovalo to mnoho pokusů a nespočet hodin práce, než se to povedlo,“ popsal zdlouhavý proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...