O krok blíž k vymizení. Poslední malajsijský samec nosorožce sumaterského uhynul

Poslední v Malajsii žijící samec nosorožce sumaterského je po smrti. V Malajsii tak žije už jen jediný nosorožec tohoto kriticky ohroženého druhu – samička Iman. Informovala o tom státní ministryně pro turistiku, kulturu a životní prostředí Christina Liewová, kterou citovala agentura Reuters.

Nosorožci jménem Tam bylo asi 30 let a žil v přírodní rezervaci v malajsijském státě Sabah na ostrově Borneo od roku 2008, kdy byl odchycen ve volné přírodě. Samička Iman byla odchycena v roce 2014 a o rok později byl nosorožec sumaterský v Malajsii označen za vyhynulého ve volné přírodě.

Ochránci přírody odhadují, že na světě přežívá už jen 30 až 80 jedinců nosorožce sumaterského, převážně na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části Bornea. Jejich izolovanost, způsobená ztrátou přirozeného životního prostředí a pytláctvím, znamená, že se jen zřídka páří. Během následujícího desetiletí by tak mohli vyhynout.

Nosorožec zemřel, může pomoci věda

Malajsie se od roku 2011 pokouší o odchov tohoto druhu s pomocí nitroděložního oplodnění, zatím ale neúspěšně. Podle Liewové byl Tamův genetický materiál uchován pro příští pokusy o rozmnožení tohoto nejmenšího druhu nosorožců.

  • V současné době žije na Zemi pět druhů nosorožců, některé mají i poddruhy. I když to většina lidí netuší, více druhů nosorožců žije v Asii než v Africe. 
  • Nosorožec tuponosý (bílý) severní byl v přírodě vyhuben a všechna dnes žijící zvířata patří ZOO Dvůr Králové. Nyní už zbývají poslední dva kusy, samice Najin a Fatu žijící v keňské rezervaci Ol Pejeta. 
  • Nosorožec tuponosý jižní: Nazývá se také nosorožec bílý nebo širokohubý. Dnes nejpočetnější druh nosorožce, na světě je přibližně 20 tisíc jedinců, přestože před sto lety žilo posledních několik desítek jedinců v Hluhluwe v Jižní Africe a tento druh čelil vyhubení. Dnes je znovu pod obrovským tlakem pytláků, kteří v Africe zabijí průměrně tři nosorožce za den.
  • Nosorožec dvourohý je listožravý menší africký nosorožec žijící na savanách a v trnitém buši. Jeho populace se vyskytuje zejména v afrických rezervacích. Ještě v roce 1900 žilo na území západní Afriky asi 100 tisíc nosorožců dvourohých. V roce 1995 už to bylo pouhých 2400 jedinců. Poddruh nosorožec dvourohý severozápadní byl v letech 2011 a 2013 organizací IUCN prohlášen za vyhubeného.
  • Nosorožec sumaterský je nejmenší nosorožec světa. Délka jeho těla je sotva 230 až 320 centimetrů, výška v kohoutku 110 až 140 centimetrů a jeho hmotnost se pohybuje kolem jedné tuny. Od ostatních druhů nosorožců se liší nejčastěji tmavě hnědou srstí, nejvíce osrstěná jsou mláďata. Současný počet žijících nosorožců sumaterských se pohybuje jen kolem tří set kusů – jedná se tedy o zvíře velice zranitelné a v Červeném seznamu ohrožených druhů je zapsán jako „kriticky ohrožený druh“. Má tři poddruhy, z toho je nosorožec severní, který dříve obýval Indii a Bangladéš, už vyhynulý.
  • Nosorožec jávský je příbuzný s nosorožcem indickým, s nímž má podobný pancíř. Podle údajů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2016 žije na Jávě v národním parku Ujung Kulon posledních 63 jedinců, nicméně za posledních pět let zaznamenala zdejší populace malý nárůst.
  • Nosorožec indický je známý i jako nosorožec pancéřový – jde o největší druh asijských nosorožců. Je typický tím, že rád a dobrovolně vyhledává vodu. Roku 2015 žilo v divočině asi 3500 těchto tvorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...