Nevymřela. Biologové objevili želvu, která měla už před stoletím vyhynout

Nahrávám video

V posledních letech se stále objevují zprávy o tom, který živočišný druh vyhynul. Jen výjimečně se objeví příběh s opačnou zápletkou. Na Galapágách se tento měsíc podařilo objevit želvu, o které se vědci domnívali, že už před 112 lety vyhynula. Přesto se jedna skrývala v odlehlé části ostrova mezi lávovými poli. A vědci doufají, že by nemusela být poslední svého druhu.

Přistání na galapážském ostrově Fernandina a pak několikahodinový pochod napříč lávovými poli, potom pátrání po trusu a stopách. Tak vypadala 112 dní dlouhá výprava hledající želvu, kterou sto let nikdo neviděl. Nakonec se podařilo – biologové objevili samici druhu Chelonoidis phantasticus (české pojmenování tento druh nemá), které dali jméno Fern.

„Pro Galapágy je to zřejmě největší objev století. Želvy z ostrova Fernandina jsme už sto let považovali za vyhynulé kvůli vulkanické aktivitě,“ radoval se z úspěchu zoolog Washington Tapia, který byl za pátrání po želvě zodpovědný. Vědci přesto neztráceli naději a doufali, že stále činný vulkán nezahubil úplně celou populaci. Objevená samice přežívala v mimořádně obtížných podmínkách.

„Podle toho, co jsme prohlídkou Fern zjistili, měla těžký život. Přežívala v naprosto izolované kapse vegetace. Neměla naprosto žádnou šanci se odtud přes lávová pole dostat někam jinam. Když jsme ji našli, měla podváhu a byla dehydrovaná,“ popsal její život biolog Forrest Galante.

Želvu proto vědci převezli do rezervace na vedlejším ostrově, kde má dostatek jídla a pitné vody. Na Fernandinu se ale plánují co nejdříve vrátit a pátrat dál – není totiž vyloučeno, že Fern nebyla jediným zástupcem svého druhu. „Jsme přesvědčeni, že musíme uspořádat další expedici na stejné místo, abychom pátrali po dalších jedincích stejného druhu. Doufáme, že se nám podaří objevit několik samců,“ říká Danny Rueda Cordova z Galapážského národního parku.

Výhoda želví evoluce

I v případě neúspěchu ale není konec nadějím. Fern je podle odhadů stará kolem stovky let. Předpokládají proto, že se mohla v minulosti spářit – a to by mohlo pro zachování druhu stačit. „Želvy se mohou rozmnožovat až do konce svého života. A Fern ještě neumírá. Je sice stará, ale zdravá. Želvy navíc mohou v těle udržet sperma samců až kolem dvaceti let,“ říká přírodovědec Galante.

K tomu, aby Fern nakladla oplodněná vajíčka, tak překvapivě samce nepotřebuje. Stačí jí k tomu příhodné životní podmínky. A jak v rezervaci s dostatkem potravy a čerstvé vody začíná pomalu přibírat, zvyšují se i naděje, že by mohla na svět přivést potomky. Žít by každopádně podle odhadů odborníků mohla klidně dalších sto let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...