Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.

Rychlost šíření AI připomíná virovou nákazu, navrhuje paralelu nový výzkum, za kterým stojí američtí experti na informační technologie. Ti to popsali ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením. Upozorňují nejen na rychlost, ale i způsob, jakým se AI dostávají k dalším uživatelům.

Pohled na fenomén AI, který autoři zvolili, je velmi netradiční. Na technologii se totiž dívají prizmatem epidemiologie a přírodovědy. Zkoumají umělé inteligence z několika hledisek, a ve všech podle nich nejpoužívanější současný typ AI, takzvané velké jazykové modely, splňuje biologické i matematické definice viru.

Co dělá virus virem

Je možné, že umělé inteligence už brzy status „pouhého“ viru překročí, v době výzkumu ale podle vědců jeho definice splňovaly. Virus, aby se mohl šířit, nemůže fungovat sám o sobě – musí využívat svého hostitele. Přírodní viry k tomu využívají buňky živých tvorů nebo rostlin: napadnou je, namnoží se v nich a pak se z nich šíří dál.

Ani AI se samy o sobě světem nerozletí, potřebují ke svému šíření „tělo“ lidské civilizace a infrastrukturu, kterou člověk vystavěl.

Řada virů umí navíc ovlivnit chování svého hostitele tak, aby se díky němu snadněji šířily. Například obyčejná chřipka podráždí dýchací cesty člověka tak, aby kýchal, a její viry se mohly nést v těchto kapénkách k dalším cílům.

Velké jazykové modely dělají něco podobného s lidským myšlením, tvrdí autoři studie. Označují je proto za „kognitivní viry“. Díky svým vlastnostem mění chování člověka: řada výzkumů popsala, že když lidé využívají AI, snižují se tím některé jejich schopnosti – a lidé pak mají tendenci využívat pomoc stroje o to víc. Umělé inteligence se tak místo energie buněk živí energií lidské civilizace, přitom přetvářejí nejen lidské vlastnosti, ale i kulturu.

Zjednodušeně: lidé mají pocit, že jim AI slouží, z epidemiologického hlediska ale umělé inteligence využívají lidí jako vektoru ke kolonizaci digitálního prostoru.

Kulturní AI

Jazykové modely podle studie využívají i lidské kultury. Podobně jako výše – není to u nich vědomé jednání, stejně jako tomu tak není u virů. Jde o důsledky adaptace na hostitele, přičemž u člověka je jeho důležitou vlastností právě kultura.

Už starší technologie, jako byly knihy nebo internet, dokázaly přenášet informace, ale člověk si tyto informace zpracovával sám. Chatboty ale myšlení částečně dělají za člověka – formulují texty, vyhodnocují, sepisují samy zjednodušení a závěry. To znamená, že se nešíří jen samotný „nápad používat chatbota“, ale i způsob, jakým se lidé rozhodují přestat přemýšlet sami.

Šíření AI tak využívá kultury rovnou dvěma cestami. Tou první je napodobování ostatních, kdy člověk, který vidí, že jeho přátelé, kolegové nebo třeba influenceři v kyberprostoru, AI používají, začne sám tuto technologii používat. Právě schopnost působit velmi silným dojmem v dominantním kulturním prostředí současnosti – tedy na sociálních sítích – je podle autorů klíčová. Druhý způsob je pak institucionální, kdy na chatboty přecházejí celé instituce a lidem tak nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit.

Tato studie podle autorů funguje jako teoretický, epidemiologicky inspirovaný rámec – není to tedy empirická studie s daty. Nabízí tedy spíše nový neobvyklý pohled na fenomén, který má v současné době znatelný dopad na podobu moderní civilizace a má potenciál ji změnit více než jakákoliv jiná technologie. Odlišné úhly pozorování umožňují vědcům, aby ho analyzovali nečekanými způsoby a mohou tak získávat originální výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 5 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 14 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 15 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 16 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 16 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.