Netopýři se vyhýbají solárním farmám, zjistili vědci. Volají po opatřeních

Aktivita šesti druhů netopýrů se výrazně snížila v místech, kde stojí solární farmy. Výsledky nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Applied Ecology, by podle autorů měly mít dopad na zákony i plánování, aby pozitiva solární energie nerušil dopad na volně žijící živočichy.

Obnovitelná energetika je jednou z cest, jak snížit množství oxidu uhličitého, který se uvolňuje do atmosféry. Celosvětově roste velmi rychlým tempem, přičemž solární sektor se ve světě podílí na obnovitelné energii asi ze třetiny. V roce 2021 se využívání energie ze slunce zvýšilo o čtvrtinu. Její používání ale není bez problémů.

„Obnovitelné zdroje energie mohou mít negativní dopady na biologickou rozmanitost,“ potvrzuje hlavní autorka nové studie Lizy Tinsleyová ze School of Biological Sciences Bristolské univerzity. „Zmírnění těchto dopadů je nutné, aby vznikala řešení výhodná jak pro dodavatele i spotřebitele energie, tak i pro přírodu a její obyvatele.“

Vědkyně se svým týmem rozmístila na solárních farmách a na běžných polích bez solárních panelů monitorovací zařízení schopná sledovat netopýry. Solární i obyčejná pole měla stejné rozměry, podobné podmínky a byla tedy srovnatelná. Celkem takových míst našla studie devatenáct.

Monitorovací systémy nahrávaly hlasy netopýrů – protože se tito létající savci řídí zvuky při lovu i pohybu, vydávají je neustále. Vědci je pak analyzovali a zjistili podle nich, o jaké druhy netopýrů šlo a kolikrát nad lokalitou přelétaly.  Výsledky prokázaly, že aktivita šesti druhů byla nad solárními farmami mnohem nižší než nad jinými lokalitami. 

Srovnání dvou typů zkoumaných ploch
Zdroj: Journal of Applied Ecology

Příčiny nejsou jasné

Tinsleyová uvedla: „Vzhledem k těmto významným negativním dopadům by výstavba solárních farem měla být prověřena v rámci posuzování vlivů na životní prostředí. Tak by bylo možné navrhnout vhodná zmírnění dopadů a provádět jejich monitorování.“ 

U větrných elektráren už se stejným postupem podařilo snížit úmrtnost netopýrů změnou rychlosti větru, při které jsou turbíny uváděny do provozu, a použitím akustických odstrašujících prostředků. S minimálními náklady se tak povedlo dosáhnout významného snížení negativního vlivu na netopýry, tvrdí vědkyně.

Podle ní ale zatím není vůbec jasné, proč k tomuto významnému úbytku netopýrů dochází. „Může za to ztráta vhodného prostředí? Mají tam méně hmyzí kořisti, nebo tam častěji dochází ke srážkám, třeba s panely?“ ptá se Tinsleyová, ale odpověď zatím nemá. 

Netopýří problémy

Stejně důležité jako najít odpovědi bude podle ní přijít s účinnými a současně dostatečně levnými strategiemi, jež by netopýrům pomohly ve světě, kde bude s vysokou pravděpodobností solárních farem stále přibývat.

„Bude důležité určit strategie zmírnění dopadů, které mohou netopýrům na solárních farmách prospět, jako je například výsadba rostlin podporujících život hmyzu, zajištění koridorů ke stanovištím bohatým na hmyz nebo poskytnutí vhodných alternativních potravních stanovišť, jako jsou stromy,“ dodala. 

Spoluautor práce Gareth Jones upozorňuje, že dopady solárních elektráren na volně žijící živočichy jsou v současné době málo známé a až doposud neexistovaly žádné důkazy o jejich vlivu na netopýry. Tito létající predátoři přitom mají celou řadu vlastností – například pomáhají přirozeně kontrolovat velikost populací škodlivého hmyzu.

„Situace je potenciálně znepokojivá. Solární farmy zabírají stále větší plochy vhodné pro potravu netopýrů a my už víme, že netopýři mohou narážet do svislých rovných ploch a mohou si rovné plochy splést s vodou a pokoušet se z nich pít.“ dodal jednu z hypotéz, které mohou teoreticky vysvětlit některé z příčin netopýřích problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...