Nekonečné projíždění on-line videí zvyšuje pocit nudy, zjistila studie

Procházení on-line videí zvyšuje pocit nudy, tvrdí studie kanadských vědců z univerzity v Torontu. Rychlé přepínání podle výzkumu způsobuje silnější pocity nudy než kontinuální sledování jednoho videa.

Procházení videí na sociálních sítích TikTok nebo YouTube může být značně nahodilá záležitost, kde se mezi průměrnými pokusy o pobavení skrývají internetové „skvosty“. Vědci teď ale zjistili, že přepínání z videa na video nebo přeskakování v tomtéž videu k lepšímu zážitku příliš nepomáhá – lidé se pak ve skutečnosti naopak ještě více nudí.

Hlavní autorka výzkumu Katy Tamová z Univerzity Toronto Scarborough uvedla, že nuda úzce souvisí s pozorností. „Když lidé neustále přepínají mezi videi, přestávají se jim doopravdy věnovat a stále hledají něco zajímavějšího. To může vést ke zvýšeným pocitům nudy,“ vysvětlila Tamová. „Potěšení často pramení z toho, že se do videa ponoříme, a ne z toho, že ho projíždíme,“ popsala hlavní autorka studie.

Potvrzeno z celého světa

Výsledky se shodují s jinými studiemi, uvedli kanadští vědci. Předchozí práce naznačily, že zatímco úleva od nudy je pro lidi hnacím motorem k používání sociálních médií nebo chytrých telefonů, zdá se, že používání těchto technologií tento pocit ještě zhoršuje.

Studie kanadských vědců zveřejněná ve vědeckém časopise, který se věnuje experimentální psychologii (Journal of Experimental Psychology), zahrnuje 1200 respondentů v rámci sedmi různých experimentů.

„Náš výzkum ukazuje, že lidé sice přetáčejí videa rychle dopředu nebo je přeskakují, aby se nenudili, ale ve skutečnosti je toto chování může znudit ještě více,“ řekla Tamová. „Stejně jako v kině platíme za pohlcující zážitek, tak i u videí nám často přináší požitek to, když se do nich pohroužíme, a ne když je přelétáváme,“ pokračovala.

„Než stisknete tlačítko rychlého přetáčení nebo video přeskočíte, tak by možná bylo lepší hledat způsoby, jak se při sledování soustředit,“ radí vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...