Nejstarší příběh lidstva vypráví o sedmi sestrách. Astronomové naznačují, že je starý sto tisíc let

Na severní obloze je v prosinci vidět výrazný shluk hvězd známých jako Plejády. U nás se jim říká Kuřátka, ale většina kultur je zná jako Sedm sester. Problém je ale v tom, že hvězd je v tomto souhvězdí jenom šest. Proč tedy nesmyslný název? Je možné, že příběh o sedmi sestrách je tak starý, že vypráví o dobách, kdy obloha vypadala zcela jinak, naznačuje výzkum.

V antické mytologii se vypráví o sedmi dcerách titána Atlase. Tento obr byl bohy potrestán – musel navěky držet na svých plecích samotná nebesa, a tak nemohl své potomky chránit před znásilněním lovcem Orionem. A proto je proměnil na hvězdy na obloze – jedna z dcer se ale zamilovala do smrtelného muže a ukryla se s ním v lesích, proto je vidět jen šest hvězd.

Jiná řecká verze příběhu zase uvádí, že ztracená sestra byla Elektra, která si zahalila tvář ve smutku nad pádem Tróje.

Podobné příběhy se vypráví po celém světě; například v kulturách australských domorodců jsou Plejády skupinkou mladých dívek – hrají důležitou roli v ženských obřadech. Podobný mýtus se objevuje také mezi dalšími národy po celém světě, například v Japonsku (Plejádám se říká Subaru – proto má stejnojmenná automobilka ve znaku hvězdy), na Borneu, ale i ve střední Africe.

Zobrazení mytologických Plejád na obraze Elihua Veddera z roku 1885
Zdroj: Elihu Vedder/ Wikimedia Commons

V řadě z nich existuje i spojení mezi Plejádami a blízkým Orionem; toto souhvězdí mnoho kultur označuje za lovce – a také u Aboriginů právě on sestry pronásleduje. Během tohoto lovu se jedna ze sester buď ukryje, zemře, nebo někam zmizí – proto australští domorodci také vidí jen šestici hvězd, nikoliv sedm.

Podobné příběhy o „ztracené Plejádě“ najdeme v evropských, afrických, asijských, indonéských, amerických a domorodých australských kulturách. Mnohé kultury považují souhvězdí za útvar se sedmi hvězdami, ale uznávají, že normálně je jich vidět jen šest – a pak mají příběh, který vysvětluje, proč je sedmá hvězda neviditelná.

Nejstarší příběh v dějinách

Jak to, že australské aboriginské příběhy jsou tak podobné těm řeckým? Antropologové si dříve mysleli, že Evropané mohli přenést řecký příběh do Austrálie, kde byl posléze využitý a proměněný místními lidmi pro jejich vlastní účely. Nové výzkumy ale prokazují, že aboriginské příběhy jsou zřejmě mnohem starší než evropský kontakt. Kultura australských domorodců je totiž tou vůbec nejstarší kontinuálně existující na Zemi – má přes 50 tisíc let a celou tu dobu měla jen minimum kontaktů s jinými.

Bronzový Disk z Nebry (Německo) z období 1600 let př. n. l. ukazuje skupinku sedmi hvězd - Plejády
Zdroj: JoKalliauer/ Wikimedia Commons

Dva australští vědci to vysvětlují v článku, který vychází v odborném časopise Advancing Cultural Astronomy. Tvrdí v něm, že je pravděpodobné, že tyto příběhy mají společné kořeny – ty podle nich pocházejí z doby před asi 100 tisíci roky, když ještě žili lidé jen v Africe, odkud se teprve později vydávali do všech koutů planety.

Pečlivá měření vesmírným teleskopem Gaia a dalšími ukazují, že hvězdy Plejád se pomalu pohybují po obloze. Jedna hvězda, Pleione, je nyní tak blízko hvězdě Atlas, že pouhým okem vypadají jako jedna hvězda. „Ale pokud vezmeme to, co víme o pohybu hvězd, a podíváme se o 100 tisíc let zpět, Pleiona byla dále od Atlasu a dala se pozorovat snadno i pouhým okem. Před 100 tisíci lety by tedy většina lidí opravdu viděla sedm hvězd v hvězdokupě,“ uvádí vědci.

Tento pohyb hvězd může podle astronomů pomoci vysvětlit rovnou dvě hádanky: podobnost řeckých a aboriginských příběhů o těchto hvězdách a skutečnost, že tolik kultur říká hvězdokupě „sedm sester“, i když dnes vidíme jen šest hvězd. Vzpomínka na starý mýtus se mohla nést z Afriky do ostatních částí světa a přenášet se pak mezi kulturami.

Alternativní vysvětlení

Plejády jsou a byly velmi matoucím souhvězdím pro celou řadu historiků i astronomů. Množství hvězd, které v nich lidé napočítali, se značně liší – číslovka sedm je sice nejpoužívanější, ale zdaleka ne jediná.

Například Publius Ovidius Naso o nich píše, že „Quae septem dici, sex tamen esse solent“ (Kde o sedmi se mluví, je jich ovšem pouze šest), další slavní autoři Klaudios Ptolemaios a as-Súfí uvádějí jen polohy čtyř hvězd a Alkyoné, vůbec nejjasnější hvězdu Plejád, dokonce ve výčtu tohoto souhvězdí vůbec neuvědějí.

Amatérský snímek Plejád, který dobře ukazuje okolní mlhovinu
Zdroj: Anttler/ Wikimedia Commons


Giovanni Battista Hodierna v úvodu svého díla De Admirandis Coeli Characteribus vysvětluje, že na nesrovnalost v určení počtu viditelných hvězd už v minulosti upozornili mnozí další vědci. Navíc také připomíná, že lidé s ostrým zrakem mohou rozlišit sedm hvězd, ale lidé se slabším zrakem pouze pět.

Moderní astronomie vnesla do už tak nejasné situace další zmatek: kromě šesti až sedmi jasných hvězd je totiž v tomto souhvězdí s pomocí dalekohledu možné pozorovat přinejmenším dalších 30 hvězd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...