Na pětině korálových útesů už funkčně vyhynuli žraloci

Rozsáhlý výzkum žraloků žijících na korálových útesech popsal, že jsou tito predátoři už funkčně vyhynulí na každém pátém zkoumaném útesu.

Mezinárodní výzkum analyzoval 371 korálových útesů v 58 zemích světa. Podle profesora Colina Simpfendorfera z australské Univerzity Jamese Cooka, který se na studii podílel, se žraloci na asi 20 procentech lokalit objevovali jen zcela výjimečně. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature.

„To neznamená, že bychom na těchto útesech vůbec na žraloka nenarazili, ale jde o to, že jsou tam 'funkčně vyhynulí' – tedy nehrají v tomto ekosystému žádnou roli,“ uvedl vědec.

Problém se nejvíc týká šesti zemí: Dominikánské republiky, Keni, Vietnamu, Kataru, Francouzských Antil a Nizozemských Antil. „V těchto zemích byli během 800 hodin pozorování viděni jen tři žraloci,“ doplnil mořský biolog.

Žraloci mizí

Podle výsledků studie spočívá jádro problému v kombinaci několika faktorů – hlavní roli hraje vysoká hustota lidské populace poblíž útesů, neregulovaný rybolov a špatné nastavení pravidel. „Zjistili jsme, že robustní žraločí populace mohou existovat poblíž lidí – pokud lidé chtějí a plánují ochranu zvířat,“ uvedli vědci.

Mezi zeměmi, které jsou v tomto ohledu nejlepší, je Austrálie. Ta umožňuje žraločím populacím, aby hrály důležitou roli, tím, že je dostatečně chrání. Dalšími následováníhodnými státy jsou podle této studie USA, Francouzská Polynésie a Federativní státy Mikronésie. Spojuje je, že mají funkční systémy na ochranu žraloků, které povolují, kolik žraloků se smí ročně ulovit.

Ztráty žraloků jsou podle vědců tragické, ale tato data současně ukazují, kudy vede z této krize cesta – nastavením pravidel, která se musí dodržovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...