Na ostrově známém jako Pekelná jáma byl objeven neznámý druh savce

Na ostrově u indického pobřeží se podařilo objevit neznámý druh savce. Drobný tvor patřící mezi bělozubky se dokázal přizpůsobit podmínkám na vulkanickém ostrově, kde se živí především hmyzem. Podrobnosti o objevu byly zveřejněny v časopise Scientific Reports.

Malý savec dostal jméno Crocidura narcondamica – podle ostrova Narkodam, kde se vyskytuje. Jméno ostrova pochází z tamilštiny, ze slovního spojení naraka-kundram, což v překladu znamená Pekelná jáma, zřejmě podle jeho sopečného původu. 

Bělozubky jsou příbuzné našich rejsků – liší se od nich hlavně osrstěním ocasu a také chrupem. Jak už naznačuje jejich jméno, mají na rozdíl od červeně pigmentovaného chrupu rejsků zuby bílé.

„S tímto objevem se počet savců nalezených v zemi zvýšil ze 429 na 430,“ řekl listu The Hindu jeden z autorů studie Kailash Chandra. Objev nového hmyzožravého savce přichází v této části světa po 43 letech.

Nově objevená bělozubka žije na jednom z nejodlehlejších a neobydlených ostrovů v Andamanském a Nicobarském soostroví. Ostrov Narkondam se nachází asi 130 kilometrů východně od severního Andamanu a asi 446 kilometrů od západního pobřeží Myanmaru. 

Je tedy úplně izolovaný od zbytku světa, což mu přináší dvě výhody: jednak se na něm mohla bez problémů vyvíjet jedinečná populace zvířat, ale také nebyla v nedávné minulosti velká šance, že ji lidé vyhubí.

Ostrov Narkodam
Zdroj: Wikimedia Commons

Izolovaný ostrov se rozkládá na ploše 6,8 km² a nejvyšší vrchol, jímž je sopečný kužel, leží 710 metrů nad mořem. Většina ostrova je hustě zarostlá a lidé zde zatím nenašli nic, co by dokázali využívat.

Nový druh bělozubky byl objevený nedaleko pobřeží ostrova. V místních lesích nachází dostatek potravy, jež tvoří nejčastěji hmyz. Na rozdíl od kontinentálních bělozubek je o něco menší, měří jen 67 milimetrů. Jinak je ostatním bělozubkám značně podobná – že se jedná o zvláštní druh, musela potvrdit až genetická analýza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...