Na indonéských ostrůvcích objevili dva nové druhy ptáků. Oba mají veliké kruhy kolem očí

Přírodovědci identifikovali na jednom z indonéských ostrovů dva nové druhy ptáků – kruhooček. Tým profesorky Nicoly Marplesové svůj poznatek publikoval v odborném časopise Zoological Journal of the Linnean Society.

První druh dostal název kruhoočko Wakatobi. Ornitologové tyto opeřence původně považovali za poddruh kruhoočka Zosterops. Druhý nováček v říši ptáků dostal jméno Wangi-wangi a odborníci zjistili, že jeho nejbližší příbuzný žije 3000 kilometrů daleko. Wangi-wangi je tedy podle nich jediný přeživší druh z kdysi rozšířené ptačí populace.

Charakteristickým znakem pěvců Wakatobi a Wangi-wangi, stejně jako je tomu u ptáků téhož rodu, je bílý kruh kolem očí ohraničený při dolním okraji černou linkou a zelené peří na křídlech a ocasu. Navzájem se liší barvou peří na bříšku – Wangi-wangi je má zelené, zatímco Wakatobi bílé.

Oba ptáci patří k druhu kruhooček rodu Zosterops, což je vedle ryb cichlid nejrychleji se rozvíjející skupina obratlovců na Zemi.

„Kruhoočko Wangi-wangi se nachází jenom na ostrově Wangi-wangi, Wakatobi na souostroví Wakatobi, které leží u pobřeží ostrova Sulawesi,“ sdělil jeden z účastníků výzkumu Darren O’Connell.

Evoluční oříšek

Podle O’Connella je hádankou, jak se někteří ptáci, kteří mohou snadno přeletět z ostrova na ostrov, usadí na jediném a vyvinou se v samostatný druh. Ptáci rodu Zosterops se v oblasti indonéských ostrovů vyvíjejí dva miliony let. Dosud bylo na území od Afriky po Indonésii identifikováno 96 druhů kruhooček.

Wakatobi se od populace na Sulawesi oddělil asi před půl milionem let. Původ Wangi-wangi je záhadnější. „Jeho nejbližší příbuzní se nacházejí na 3000 kilometrů vzdálených Šalamounových ostrovech. Je zřejmě nejstarší větví příbuzenstva kruhooček, jež v minulosti kolonizovala Sulawesi a postupně na území s výjimkou Wangi-wangi vyhynula,“ soudí O’Connell.

Marplesová se zoology z Irska a Indonésie dva nové druhy identifikovala pomocí moderních metod – posoudili genetické a morfologické rozdíly a také odlišnosti zpěvu. „Zpěv Wakatobi se zásadně liší od zpěvu jeho nejbližších příbuzných na Sulawesi. Tyto rozdíly rozhodují o způsobu lákání partnerů, takže jestliže ptačí populace zpívá odlišně, nepáří se s ostatními a vytváří vlastní skupinu,“ vysvětlil O’Connell.

Marplesová řekla, že způsob zpěvu se váže na genetické rozdíly mezi ptačími koloniemi. „Když se některý druh izoluje na ostrově, adaptuje se na tamní zdroje. Wakatobi je tělesně menší než kruhoočka z hlavního ostrova. Menší ptáci zpívají ve vyšší tónině a mají širší rejstřík tónů. Takže fyzická adaptace na život na souostroví Wakatobi vedla také ke změně zpěvu, což zajišťuje, že se nemísí s příbuznými z hlavního ostrova, i když na souostroví přeletí,“ sdělila zooložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...