Více než čtrnáct set delfínů na Faerských ostrovech o víkendu padlo za oběť tradičnímu lovu kytovců, při kterém jsou tato zvířata nahnána na mělčinu a usmrcena kvůli masu a tuku. Zvyk z odlehlého ostrovního území patřícího Dánsku znovu vyvolal debatu a kritiku.
Lov není komerční a úřady ho povolují, ale ochránci přírody ho považují za krutý. Sami obyvatelé Faerských ostrovů, kteří tuto tradici obhajují, uznávají, že letos vzbudila nechtěnou pozornost.
Loni při lovu zvaném Grindadráp místní lidé usmrtili „jen“ 576 kulohlavců a 35 delfínů druhu plískavice běloboká a počet úlovků v posledních letech obecně klesal; letos ale za oběť tradici padlo 1428 plískavic bělobokých.
Heri Petersen, předák skupiny, která kytovce nahání na mělčinu u druhého největšího faerského ostrova Eysturoy, řekl, že o lovu delfínů nic nevěděl a že se od toho „zcela distancuje“.
Obavy ze špatného světla
Předseda Faerského sdružení pro lov kulohlavců Ólavur Sjúrdarberg má obavy, že nedělní události vrhnou špatné světlo na tradici udržovanou na těchto ostrovech, které jsou autonomní součástí Dánska.
„Musíme myslet na to, že nejsme na Zemi sami. Naopak, svět se výrazně zmenšil a každý nosí v kapse kameru,“ řekl místním médiím. „To je skvělé sousto pro někoho, kdo chce, abychom vypadali špatně, pokud jde o lov kulohlavců.“
Mezinárodní ochranářská organizace Sea Shepherd, která se tomuto lovu dlouhodobě snaží zabránit, tvrdí, že letos bylo na Faerských ostrovech usmrceno nejvíce mořských savců při podobné jednorázové akci.
„Podle výpovědí svědků způsobil tento lov zvířatům velké utrpení. Byla překročena jistá hranice a lov dosáhl nových rozměrů,“ uvedla podle agentury DPA také organizace OceanCare, která se zasazuje o ochranu světových oceánů a mořských savců.
Dalším problémem je obrovské množství ulovených zvířat. Za normálních okolností se konzumuje jejich maso a další části těl, ale tentokrát to nebude zřejmě možné, protože podle místních citovaných dánskými novinami Ekstra Bladet je delfínů až moc.
„Odhaduji, že většinu plískavic vyhodí do koše nebo do nějaké díry v zemi,“ uvedly noviny. „Měli bychom mít kvóty na jednotlivé oblasti a neměli bychom delfíny zabíjet.“
Grindadráp je tradice stará stovky let
Tradice lovu Grindadráp sahá do 16. století. Kořistí jsou většinou kulohlavci černí, někdy ale právě i delfíni, respektive plískavice běloboké. Tito asi 2,5 metru dlouzí mořští savci nepatří mezi ohrožené, takže jim podobný lov nemůže z hlediska populace ublížit.
Faerské ostrovy nebyly v minulosti bez tohoto zdroje potravy samostatné, drsné podmínky neumožňují jinak získat dostatečné množství masa. Lov kulohlavců je místní tradice, která funguje v rámci komunity – získané maso se v drtivé většině neprodává, ale místní ho sdílí mezi sebou. Z hlediska etnologie by se dal Grindadráp přirovnat k podzimním honům na divokou zvěř ve střední Evropě.
Problematická tradice
Přesto budí tato tradice mnoho kontroverzí. Spočívá hlavně ve způsobu, jakým lov probíhá. Když se velryby dostanou do zátok Faerských ostrovů, místní lidé je pomocí lodí a člunů obklíčí a zabrání jim v úniku na volné moře.
Potom zvířata naženou na mělčinu. Lovci jim zaseknou do dýchacího otvoru hák, pomocí něhož je povytáhnou do hloubky, kde se kulohlavci už nemohou bránit. Pak je velrybáři zabijí jedinou ranou speciálního kopí do páteře.
Podle řady výzkumů jde o smrt zcela bezbolestnou a rychlou, velryba umírá během několika sekund. Na záběrech však vypadá zabíjení velmi dramaticky – voda oceánu se zbarví do ruda, lovci se v ní brodí a kolem nich leží obrovské množství mrtvých zvířat. Ve skutečnosti trvá celá situace jen kolem deseti minut.
Kapitán Alex Cornelissen, šéf organizace Sea Shepherd, která vede kampaň proti lovu velryb, řekl, že uprostřed celosvětové pandemie je „naprosto otřesné vidět útok na přírodu takového rozsahu na Faerských ostrovech“.
