Muži trpí alergiemi častěji než ženy. Český výzkum našel příčinu

Novorození chlapci mají v porovnání s dívkami méně buněk klíčových pro rovnováhu imunitního systému. To je pravděpodobná příčina toho, proč muži trpí častěji alergiemi už v dětském věku. Vyplývá to z výzkumu pupečníkové krve novorozenců, který provedli vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjištění by mohlo v budoucnu pomoci se screeningem a prevencí alergií.

„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit,“ sdělil spoluautor výzkumu Viktor Černý k tomu, proč se tým zaměřil na novorozence. „Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,“ dodal vědec.

Chlapce alergie v dětství trápí častěji než dívky. Ženy naopak alergie více postihují v dospělosti. Studie podle expertů prokázaly u chlapců v předpubertálním věku vyšší výskyt jak respiračních, kožních nebo potravinových alergií, tak i prudkých reakcí organismu po kontaktu s alergenem.

Najít odlišnost, která to způsobuje, by tak mohlo znamenat objev parametru, na jehož základě by se zvýšené riziko alergie odhalilo. Pupečníková krev je pak podle Černého obzvlášť vhodný materiál k výzkumu, neboť ji lze získat šetrně hned po narození, aniž byl zatížen krevní oběh dítěte.

Jak vzniká alergie

Autoři studie, kterou publikoval časopis Biomedicines, se zaměřili na takzvané regulační T lymfocyty. Tyto buňky jsou podle vědců zásadní k udržení rovnováhy imunitního systému. Posuzují škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Pokud se to ale u potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie.

Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané, které vzniknou až po setkání s vnějšími podněty. Děti mají zpočátku získaných mnohem méně než přirozených, neboť před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod na druhou stranu nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají i během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm.

„Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ uvedl Černý.

Podle týmu by právě počet a funkčnost těchto buněk mohly být ukazateli budoucího rizika rozvoje alergie. „Nejsme ovšem ve stadiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,“ uzavřel Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...