Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.

Více než osmdesát procent historicky doložených lidských společností umožňovalo polygynii. Častěji se manželství muže s více partnerkami vyskytuje tam, kde existují výrazné rozdíly mezi muži, pokud jde o zdraví, bohatství a sociální postavení.

Předchozí výzkumy naznačovaly, že v globálním měřítku jsou tyto rozdíly způsobeny hlavně výskytem infekčních onemocnění a mírou násilí ve společnosti. V takových podmínkách může být pro ženy výhodnější žít v polygynním manželství – sdílet partnera, který je zdravý, bohatý a schopný zajistit ženám i dětem ochranu a materiální zabezpečení.

Dává to smysl, funguje to po celém světě. A právě proto je o to větší antropologickou záhadou, proč malá část společností – a často právě ta nejbohatší, nejkomplexnější a vyznačující se nejvyšší mírou sociální nerovnosti – prosadila monogamii jako zákonem vynucovanou normu. Normu, která se stala v moderní Evropě standardem.

Dvě možná vysvětlení

Dosavadní debata nabízela dvě hlavní vysvětlení tohoto paradoxu. Podle první teorie měla monogamie snižovat počet nezadaných mužů, omezovat násilí a posilovat spolupráci, čímž zvyšovala stabilitu společností.

Druhá teorie se soustředí na rodiny a dědictví. S rozvojem zemědělství a úbytkem volné půdy se majetek stal zdrojem, který ztrácí hodnotu, pokud je rozdělován mezi mnoho manželek a dědiců. Na tomto místě je nutné dodat, že lásku jako motivaci pro vztahy vědci vůbec neřeší, ta s manželským vztahem nebyla historicky příliš spojovaná.

„Obě tyto teorie jsou intuitivně srozumitelné a často zaznívají v diskusích o původu a významu instituce manželství. Vycházejí však převážně z historické reality evropských společností, což je pochopitelné, protože monogamie se v Evropě rozšířila už v dávných dobách. Zároveň ale víme, že monogamie vznikala opakovaně v různých částech světa mimo indoevropský kulturní okruh,“ vysvětluje vedoucí autor studie Pavel Duda.

Vědci z Jihočeské univerzity spolu s kolegy z Velké Británie a Švýcarska tyto dvě teorie vůbec poprvé systematicky porovnali pomocí globálních etnografických dat. Pomocí kauzálních modelů a bayesovských fylogenetických analýz zkoumali soubor téměř dvou set společností z různých částí světa – od lovecko-sběračských skupin, až po historické státní útvary.

Výsledky ukazují, že monogamie je napříč společnostmi silně spojena hlavně s privatizací půdy a s ekologickými faktory, které dělají z půdy vzácnost. Naopak předpokládané společenské přínosy monogamie – snížení násilí či posílení spolupráce – se v datech systematicky nepotvrdily.

Studie tak naznačuje, že monogamie jako společenská norma vznikala opakovaně jako adaptace na problémy dědictví a mezigeneračního soupeření o omezené zdroje, nikoli primárně jako nástroj stabilizace společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...