Mongolsko se může do konce století oteplit až o šest stupňů, tvrdí prognóza na základě analýzy letokruhů

Nový způsob analýzy letokruhů stromů umožnil vědcům odhalit teploty v Mongolsku od roku 1269. Tato rekonstrukce potvrzuje, že od 90. let 20. století jsou letní teploty v této oblasti nejvyšší za posledních osm století.

Střední Asie je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na planetě. Jen za posledních 15 let se zde letní teploty zvýšily o 1,59 stupně Celsia. Stoupají tedy téměř třikrát rychleji, než je celosvětový průměr. Ve stejném období tuto oblast postihla extrémní a dlouhotrvající sucha. Vědci předpokládají, že mezi tím existuje souvislost.

Problémem sledování dnešních změn klimatu je, že s výjimkou Evropy a Severní Ameriky chybí spolehlivá data o tom, jak se klima dlouhodobě vyvíjelo. K dnešnímu dni existuje pouze několik dlouhodobých klimatických záznamů ve střední Asii, které mohou vědci využít pro analýzu trendů i předpovídání dlouhodobějšího vývoje.

Analýza letokruhů stromů je metoda, která o minulém vývoji informuje značně spolehlivě. Může vědcům napovědět o teplotních a srážkových vzorcích stovky či tisíce let do minulosti. Samotný výzkum je ale velmi náročný i na čas, zkoumané stromy totiž často leží daleko od civilizace. Tentokrát si vědecký tým vedený Nicole Daviovou vypomohl „trikem“ – použili již dříve nasbíraná data o letokruzích, která shromáždil profesor Gordon Jacoby. Ten ale zemřel, než jejich analýzu stačil dokončit.

Daviová rozbor vzorků pocházejících z několika vysoko položených lesů v západním Mongolsku dotáhla do konce. Pocházejí z kombinace živých sibiřských modřínů starých 400 až 500 let a takzvaného reliktního dřeva, tedy starých stromů, které se vyvrátily, ale díky chladným a suchým podmínkám, které v Mongolsku panují, se nerozpadly. „Když najdeme reliktní dřevo, je to skvělé, protože víme, že můžeme jít ještě dál proti proudu času,“ řekla Daviová.

Samotná šířka letokruhů byla v tomto případě nedostatečně průkazná, a tak vědci využili moderní analytické metody, které už pomohly. Ty umožnily týmu sestavit model letních teplot v regionu od roku 1269 do roku 2004. Výsledky pak ověřili podle údajů z regionálních meteorologických stanic, jež jsou shromažďované od 50. let 20. století. Výsledky odpovídají jak jim, tak i očekávaným ochlazením, které bylo spojené s erupcemi několika sopek v dějinách.

Mongolsko se mění před očima

Rychlé oteplování již nyní poškozuje v tomto regionu křehké ekosystémy a způsobuje ničivé ztráty na hospodářských zvířatech pastevců, kteří tradičně tvořili páteř mongolské ekonomiky. Výsledky studie vydané v odborném žurnálu Geophysical Research Letters potvrzují a současně zlepšují prognózy, podle nichž se má tato oblast do konce století oteplit o další tři až šest stupňů Celsia.

„Co to znamená pro život v Mongolsku?“ ptá se Daviová. „Je to převážně agrární kultura, někteří lidé žijí ve městech, ale jsou zde i lidé, kteří jsou kočovnými pastevci a žijí stejným způsobem již tisíce let.“

Dokument doporučuje pokračovat v investicích do infrastruktury a programů odolnosti vůči klimatu, které by měly přispět k adaptaci na zrychlující se změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 6 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...