Mlčení, popírání, cenzura. První informování o radiaci v Hirošimě bylo složité

První zprávy o atomové bombě z Hirošimy a Nagasaki se před osmdesáti lety do médií dostaly skoro hned, Dlouho se ale soustředily hlavně na ničivou sílu nového typu zbraně. Novináři, kteří chtěli poukázat na radiační efekty, naráželi na zeď mlčení, popírání a dokonce i cenzury.

„Americká vláda se nasazením bomb snažila ukázat hlavně jejich sílu, protože opravdu hodně chtěla co nejdřív ukončit druhou světovou válku. Také si chtěla zachovat morální převahu,“ uvedl expert na vědeckou žurnalistiku Vincent Kiernan z Americké katolické univerzity. Podle něj nechtěla být tím, kdo použije nějakou špinavou nebo nebezpečnou zbraň.

„Chtěli zbraň, která ukončí válku, o níž se předpokládalo, že bude válkou, která ukončí všechny války. A tak chtěli vyvolat dojem, že je to zbraň obrovsky silná a že Japonsko by se mělo okamžitě vzdát právě z důvodu této obrovsky silné bomby,“ pokračuje expert. Američané podle něj nechtěli upozorňovat na problém s radiací, protože ten stavěl Spojené státy do morálně dvojznačné pozice. „Jinými slovy použili zbraň, která měla dlouhodobé účinky na civilní obyvatelstvo, a proto to nechtěli zdůrazňovat, případně vůbec zmiňovat.“

Radiační efekty zmínil mezi prvními například článek z 23. srpna 1945 v New York Times. Jeho autor v něm napsal: „I ti, kdo utrpěli malé spáleniny a zpočátku vypadali celkem zdravě, po několika dnech z nějakých neznámých důvodů zeslábli.“ Ale to bylo všechno. Jedna jediná věta a pak mlčení.

„Pravda začala vycházet najevo“

„Pro všechny, kdo Hirošimu nebo Nagasaki navštívili, aby viděli následky bomby, byly radiační efekty samozřejmě patrné, ale řada novinářů nebo lidí, kteří o tom psali, v Hirošimě nebo Nagasaki nebyli,“ vysvětluje toto ohromující ticho Kiernan. „Vláda Spojených států se snažila všechny informace přicházející z Hirošimy a Nagasaki detailně kontrolovat a na nějaký čas se jí to dařilo. Ale v průběhu času začala pravda vycházet najevo, a to díky řadě novinářů a dalších lidí, jako byli humanitární pracovníci a podobně. Takže pravda o radiačních efektech nakonec najevo vyšla. Ale ne proto, že by si to přála vláda Spojených států,“ doplňuje odborník.

První zahraniční novináři se do Hirošimy a Nagasaki dostali až v září 1945 a jejich zprávy čas od času pronikly cenzurou. Jedním z takových případů byl australský novinář Wilfred Burchett.

Co přesně zjistil a jak dostal pravdu o Hirošimě do světa, si můžete poslechnout v novém dílu podcastu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 8 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 21 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...