Astronomové ho přirovnávají – také kvůli jeho vnější podobnosti – k Hvězdě smrti z Hvězdných válek, ale ukazuje se, že by mohl být pohostinnější, než se dříve zdálo. Mimas, malý Saturnův měsíc, obsahuje podle nové studie pod svým ledovým povrchem nejspíš tekutý oceán, který by mohl být ideální pro výskyt života.
Mimas se díky novému zjištění připojil k rodině vzácných měsíců ve Sluneční soustavě, které pod svým ledovým příkrovem ukrývají tekutou vodu: Europa a Ganymedes (kolem Jupiteru), Enceladus a Titan (kolem Saturnu).
„Pokud existuje ve vesmíru místo, kde jsme neočekávali, že najdeme podmínky příznivé pro život, je to právě Mimas,“ poznamenal přitom na tiskové konferenci Valéry Lainey, hlavní autor studie publikované v časopise Nature. Družice prstencové planety, kterou v roce 1789 objevil astronom William Herschel, „nebyla vůbec na vrcholu zájmu vědců“, doplnil astronom z pařížské observatoře.
Jako Hvězda smrti
Těleso o průměru pouhých 400 kilometrů dostalo přezdívku „měsíc smrti“, protože se zdálo být velmi chladné, netečné, a tudíž neobyvatelné. Důvod je jasný – jeho povrch je posetý krátery, včetně jednoho obrovského, kvůli němuž vypadá jako Hvězda smrti, stanice galaktického impéria ve filmové sáze Hvězdné války.
Ledová skořápka tohoto měsíce se zdála být zmrzlá, beze stop po vnitřní geologické činnosti, která by ji mohla změnit, na rozdíl od jeho většího bratra Encelada, jehož hladký povrch je pravidelně přetvářen činností vnitřního oceánu a gejzírů – zdroji tepla potřebného k udržení vody v kapalném stavu.
Vědci ale tušili, že se „něco děje“ i uvnitř Mimasu, řekl Lainey. Zkoumali tedy rotaci družice kolem sebe samé a její drobné oscilace, tzv. librace, které se mohou měnit v závislosti na vnitřní struktuře měsíce.
Jejich původní práce, publikovaná v roce 2014, nejprve žádné důkazy o existenci kapalného oceánu nenašla. Většina vědců se přikláněla spíše k hypotéze o kamenném jádru. „Mohli jsme to nechat být, ale byli jsme frustrovaní,“ vzpomínal Valéry Lainey. Jeho tým poté získal několik desítek snímků pořízených sondou NASA Cassini (2004–2017), aby rozšířil svůj výzkum na celou Saturnovu soustavu a devatenáct jeho měsíců.
Tato data umožnila analyzovat oběžný pohyb Mimasu kolem Saturnu a způsob, jakým ovlivňuje jeho librace. Vědci zjistili nepatrné odchylky těchto librací v řádu několika set metrů, které prozrazují přítomnost tekutého oceánu pod celým povrchem.
Je to oceán
„To (přítomnost vody) je jediný možný závěr,“ napsali Matija Cuk z amerického projektu SETI pro hledání mimozemské inteligence (Kalifornie) i Alyssa Rose Rhodenová z výzkumného ústavu v Coloradu v komentáři připojeném ke studii.
Oceán se pohybuje pod ledem o tloušťce 20 až 30 kilometrů, což je srovnatelné s ledem na Enceladu, popisuje studie. Předpokládá se, že vznikl pod vlivem gravitace ostatních Saturnových měsíců; „slapového jevu“, který otřásá měsícem a vytváří teplo, které brání zamrznutí oceánu.
Výpočty naznačují, že toto moře je velmi mladé. Zformovalo se zřejmě teprve před pěti až patnácti miliony let, což by vysvětlovalo, proč na povrchu zatím nebyly zjištěny žádné geologické stopy.
Měsíc „splňuje všechny podmínky obyvatelnosti: kapalná voda udržovaná zdrojem tepla, v kontaktu s horninou, takže se mohou rozvíjet chemické výměny nezbytné pro život,“ shrnul nové poznatky jeden z autorů studie Nicolas Rambaux.
Mohl by Mimas ukrývat primitivní formy života, jako jsou třeba bakterie? „Touto otázkou se budou zabývat budoucí vesmírné mise v příštích desetiletích,“ předpokládá Lainey. „Jedno je jisté: pokud hledáte nejnovější zmínky o možné obyvatelnosti ve sluneční soustavě, Mimas je místem, které je třeba pořádně prozkoumat,“ uzavřel astronom.
