Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.

„V době, kdy je akademická svoboda někdy zpochybňována, spouští Univerzita Aix-Marseille program Safe Place For Science (Bezpečné místo pro vědu), který poskytuje bezpečné a stimulující prostředí pro vědce, kteří chtějí svobodně pokračovat ve svém výzkumu,“ oznámila před týdnem slavná francouzská vysoká škola.

„V kontextu toho, že se někteří badatelé ve Spojených státech mohou cítit ohroženi nebo omezováni ve svém výzkumu, naše univerzita oznamuje zřízení programu věnovaného přijímání vědců, kteří chtějí vykonávat svou práci v prostředí příznivém pro inovace, excelenci a akademickou svobodu,“ popsala vysoká škola.

O týden později hlásí univerzita z jihu Francie čtyři desítky zájemců o tento program – včetně expertů z NASA, CDC a dalších významných amerických institucí, kteří mají pocit, že „doma“ už podmínky jejich výzkumu nepřejí.

Univerzita Aix Marseille touto výzvou reagovala na ztrátu financování, která se letos dotýká badatelů v celé řadě amerických vědeckých institucích. Vše souvisí s úsporami, jež začala zavádět vláda Donalda Trumpa ve snaze snížit federální výdaje. Současně celý sektor čelí přísnějším regulacím, nižší transparentnosti a zejména nejistotě. Celá řada těchto opatření už byla mezitím zrušena federálními soudy, vědci ale nemají jasno v tom, jestli se v této atmosféře najdou finance pro jejich výzkumy.

V tiskové zprávě marseillská univerzita oznámila, že mezi čtyřiceti vědci, kteří na iniciativu reagovali, jsou experti i ze Stanfordu, Yaleovy univerzity, Národního institutu pro zdraví (NIH) či Univerzity George Washingtona. Doplnila, že většina z nich se věnuje medicíně – například epidemiologii, infekčním nemocem nebo imunologii. Ozvali se ale také odborníci na životní prostředí a klimatické změny, několik vědců pracuje rovněž v humanitních a společenských vědách či astrofyzice.

„Jsme svědky nového odlivu mozků,“ je přesvědčený prezident marseillské univerzity Eric Berton. „Uděláme všechno pro to, abychom pomohli co největšímu počtu vědců pokračovat ve výzkumu. Nemůžeme ale sami vyhovět všem žádostem,“ upozornil. Současně vyzval francouzský kabinet a evropské vlády, aby se do pomoci zapojily i ony.

Místa ve vědě v USA mizí

Kromě propouštění ve federálních agenturách se snaha o šetření v USA projevuje i na univerzitách, které zase přišly o finance z federálních grantů. Ve čtvrtek například podle USA Today oznámila Univerzita Johnse Hopkinse v Baltimoru, že v důsledku výrazných rozpočtových škrtů propouští více než 2200 lidí a dalších sto má zkrácený pracovní úvazek. Jedná se o největší propouštění v historii univerzity.

Univerzita Johnse Hopkinse byla největším příjemcem federálního financování výzkumu a je současně i největším zaměstnavatelem ve státě Maryland. „Je to těžký den pro celou naši komunitu,“ prohlásil mluvčí univerzity pro USA Today. Postižení pracovníci dostanou výpověď nejméně 60 dní předtím, než škrty vstoupí v platnost, dodal. Mnoho těchto pracovních míst je v jiných zemích, protože univerzita se specializuje na výzkumné projekty financované agenturou USAID, které Trump rovněž zásadně omezil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...