Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.

„V době, kdy je akademická svoboda někdy zpochybňována, spouští Univerzita Aix-Marseille program Safe Place For Science (Bezpečné místo pro vědu), který poskytuje bezpečné a stimulující prostředí pro vědce, kteří chtějí svobodně pokračovat ve svém výzkumu,“ oznámila před týdnem slavná francouzská vysoká škola.

„V kontextu toho, že se někteří badatelé ve Spojených státech mohou cítit ohroženi nebo omezováni ve svém výzkumu, naše univerzita oznamuje zřízení programu věnovaného přijímání vědců, kteří chtějí vykonávat svou práci v prostředí příznivém pro inovace, excelenci a akademickou svobodu,“ popsala vysoká škola.

O týden později hlásí univerzita z jihu Francie čtyři desítky zájemců o tento program – včetně expertů z NASA, CDC a dalších významných amerických institucí, kteří mají pocit, že „doma“ už podmínky jejich výzkumu nepřejí.

Univerzita Aix Marseille touto výzvou reagovala na ztrátu financování, která se letos dotýká badatelů v celé řadě amerických vědeckých institucích. Vše souvisí s úsporami, jež začala zavádět vláda Donalda Trumpa ve snaze snížit federální výdaje. Současně celý sektor čelí přísnějším regulacím, nižší transparentnosti a zejména nejistotě. Celá řada těchto opatření už byla mezitím zrušena federálními soudy, vědci ale nemají jasno v tom, jestli se v této atmosféře najdou finance pro jejich výzkumy.

V tiskové zprávě marseillská univerzita oznámila, že mezi čtyřiceti vědci, kteří na iniciativu reagovali, jsou experti i ze Stanfordu, Yaleovy univerzity, Národního institutu pro zdraví (NIH) či Univerzity George Washingtona. Doplnila, že většina z nich se věnuje medicíně – například epidemiologii, infekčním nemocem nebo imunologii. Ozvali se ale také odborníci na životní prostředí a klimatické změny, několik vědců pracuje rovněž v humanitních a společenských vědách či astrofyzice.

„Jsme svědky nového odlivu mozků,“ je přesvědčený prezident marseillské univerzity Eric Berton. „Uděláme všechno pro to, abychom pomohli co největšímu počtu vědců pokračovat ve výzkumu. Nemůžeme ale sami vyhovět všem žádostem,“ upozornil. Současně vyzval francouzský kabinet a evropské vlády, aby se do pomoci zapojily i ony.

Místa ve vědě v USA mizí

Kromě propouštění ve federálních agenturách se snaha o šetření v USA projevuje i na univerzitách, které zase přišly o finance z federálních grantů. Ve čtvrtek například podle USA Today oznámila Univerzita Johnse Hopkinse v Baltimoru, že v důsledku výrazných rozpočtových škrtů propouští více než 2200 lidí a dalších sto má zkrácený pracovní úvazek. Jedná se o největší propouštění v historii univerzity.

Univerzita Johnse Hopkinse byla největším příjemcem federálního financování výzkumu a je současně i největším zaměstnavatelem ve státě Maryland. „Je to těžký den pro celou naši komunitu,“ prohlásil mluvčí univerzity pro USA Today. Postižení pracovníci dostanou výpověď nejméně 60 dní předtím, než škrty vstoupí v platnost, dodal. Mnoho těchto pracovních míst je v jiných zemích, protože univerzita se specializuje na výzkumné projekty financované agenturou USAID, které Trump rovněž zásadně omezil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...