Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.

V Česku se ještě donedávna považovalo Třeboňsko a Šumava za hlavní oblasti výskytu losa evropského na našem území. Dnes už to s jistotou podle odborníků můžeme říct jen o té šumavské. „Poslední skutečně věrohodný údaj o výskytu losa na Třeboňsku je z roku 2019, kdy byl sražený na silnici kousek od Českých Velenic. Nejvíc údajů bylo v 80. a 90. letech. Po revoluci se jejich mikropopulace, která původně vznikla díky migrační bariéře, postupně úplně rozpadla,“ řekl zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert.

„Důvod se nedá vlastně úplně přesně zjistit, každopádně skutečně vypadá velmi pravděpodobně, že třeboňská populace vymizela,“ dodal ředitel České krajiny Dostál. Podle něj je to špatná zpráva i pro poslední populaci na Šumavě u Lipna, protože kompletně zmizely všechny menší populace losů i z okolí středních Čech.

Odborníci z Národního parku Šumava odhadují, že tamní populace čítá deset až dvacet jedinců. Informace se u losů ale velmi špatně ověřují vzhledem k jejich skrytému způsobu života. I tam je ale pravděpodobné, že počet jedinců klesá, jak uvádí zpráva z monitoringu na území NP Šumava a CHKO. „Počet celkových záznamů v průběhu losích roků 2020, 2021, 2022 a 2023 ukazuje na poměrně řídce zaznamenávaného živočicha. Ze záznamů v meziročním srovnání je dále patrná sestupná tendence.“

Výjimečně se ale může na naše území zatoulat i zvíře z okolních států, jak upozorňuje vedoucí zoologického oddělení na Šumavě Jan Mokrý. „Pokud dokážou překonat dálnice, mohou se tu potulovat losi z Polska.“ Vloni byl takto spatřen jedinec v Krkonoších.

Přerušené migrační trasy s Polskem a lov v Rakousku

Losi mají velmi omezenou možnost, jak do Česka migrovat. Jedním z hlavních důvodů je přerušení migračních tras mezi Českem a Polskem. Podle Dostála výstavba dálniční infrastruktury v Polsku znemožnila přirozené přesuny z východu, kde se losům daří podstatně lépe.

Česká populace tak zůstává velmi izolovaná. Podle odborníků je bez přísunu nových jedinců a tudíž i s nedostatečnou genetickou diverzitou.

O něco větší šanci mají migrující jedinci z Šumavy směrem do Rakouska. Tam ale narážejí na další problém – los není v Rakousku veden jako chráněný druh a může být legálně loven. Losi, kteří se dostanou za hranice, se tak většinou už nevracejí zpět. „Příchod losů je buď minimální, nebo nulový,“ vysvětlil Dostál. „Lov v Rakousku v kombinaci s přerušením migračních tras z Polska dlouhodobě způsobuje úbytek losů. To může vést k vymizení.“

Zásadní opatření zatím chybí

Podle Dostála bez možnosti přirozeného přísunu nových jedinců z okolních států a bez účinné ochrany v pohraničí se populace losů nemá šanci obnovit. Jedním z kroků k záchraně losa by podle něj mělo být zlepšení prevence střetů se zvěří na silnicích, zejména v okolí Šumavy. „Nějakým způsobem varovat řidiče v příslušných oblastech.“

Dostál zároveň upozorňuje na potřebu mezinárodní spolupráce. „Dalším preventivním opatřením by měl být nějaký apel na rakouskou stranu, aby se snažila zmírnit nebo zastavit represe vůči losům,“ říká Dostál. Jako další možnou cestu zmiňuje repatriaci, tedy návrat zvířat do české krajiny, aby se předešlo genetické degeneraci malé populace. „A posledním opatřením by mohla být výstavba ekoduktů na migračních trasách,“ dodal.

Losi v Česku vymizeli mezi 12. a 16. stoletím kvůli nadměrnému lovu a změnám v krajině. První migrující jedinci se znovu objevili až v roce 1957 z Polska. Na přelomu 60. a 70. let se začali na našem území znovu rozmnožovat. Od 90. let ale jejich počty opět klesají. Los je v Evropě nejpočetnější na území Ruska, Švédska, Norska a Finska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...