Lidstvo žije s jadernými zbraněmi osmdesát let. Staly se hrozbou i prvkem stability

Po jaderných útocích na konci druhé světové války nabrala výroba atomových zbraní ve Spojených státech na rychlosti. Po pár letech ale Američané o monopol přišli a museli hledat rovnováhu ve světě, kde si najednou zničením hrozily dvě největší jaderné mocnosti.

Poslední díl seriálu Úsvit atomového věku se podíval na to, jak exploze prvních jaderných zbraní změnily postoj k válkám a míru. Hostem byl historik Jiří Pondělíček.

Sověti podle něj od svých agentů měli o americkém jaderném programu dobré informace, už když vznikal. „Téměř okamžitě vyslali průzkumnou misi do Hirošimy a Nagasaki. V Hirošimě byli 14. září, v Nagasaki 18. září. Vyzpovídávali různé svědky a místní doktory a snažili se zjistit co nejvíc,“ popisuje vědec. „Docela zajímavé je, že kladli důraz na škody, nikoli na ztráty na životech. Materiální škody je zajímaly nejvíce,“ dodává historik.

Přestože se USA snažily podle Pondělíčka dopad útoku jadernými zbraněmi spíše bagatelizovat, už jen proto, že v ten moment vlastně žádné další neměly, bylo poučeným lidem jasné, že došlo k revoluční změně povahy války. A už samotný výbuch mnoha lidem ukázal, kam to bude směřovat. „Třeba Albert Einstein už dopředu věděl, že nárůst výkonu a síly těch bomb je teoreticky neomezený,“ popisuje historik. „A že to znamená, že bomba nezničí jenom jedno město, ale třeba může zničit celý stát.“

Vizionář Einstein

Právě Einstein byl jedním z prvních vědců, kteří pochopili, jak ničivé mohou jaderné zbraně být. Svědčí o tom jeho známý bonmot: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale vím jistě, že v té čtvrté to budou klacky a kameny.“ A současně byl jedním z prvních lidí, kteří vyzývali, aby se atomové zbraně zakázaly nebo podřídily mezinárodní kontrole.

„Nebyl jediný a i mnoho činitelů americké vlády to říkalo nebo minimálně o to usilovalo,“ doplňuje Pondělíček. „V mnohých dokumentech se píše, že pro bezpečnost USA by bylo nejlepší, kdyby se podařilo jaderné zbraně zakázat nebo nějakým způsobem podřídit mezinárodní kontrole. Ale pokud to nevyjde – a oni samozřejmě neměli příliš iluze, že se se Sověty nějak dohodnou – tak v tu chvíli je tou nejlepší pojistkou atomový monopol, který trval do roku 1949,“ konstatuje expert.

Jaderné zbraně se podle něj ale nestaly jen symbolem hrozby, ale také paradoxně stabilizačním prvkem. Toto vyvážení ale funguje jen tehdy, když mají podobné množství zbraní jen dvě strany, v případě mnoha států s jaderným arzenálem se tato rovnováha rozpadá.

Jak vypadaly první mezinárodní snahy o regulaci jaderných zbraní? A co se bude dít, až příští rok vyprší smlouva o snižování ruského a amerického jaderného arzenálu? Poslechněte si to v závěrečném díle podcastové série Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 8 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 21 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...