Lidské a psí rakoviny jsou si nečekaně podobné. Může to pomoci léčbě obou druhů

Vědci představili výsledky rozsáhlého výzkumu, který studoval, jakými rakovinovými nádory trpí psi. Výsledky jsou podle autorů studie nečekané: psí a lidské nádory jsou si totiž geneticky mnohem podobnější, než se očekávalo.

Pro tento výzkum spojili síly vědci z několika špičkových amerických institucí – Broadova institutu na MIT,  Harvardu, University of Georgia a společnosti One Health. Tato studie je zatím nejrozsáhlejší analýzou genomického sekvenování psích nádorů. Výsledky práce jsou důležité i pro lidi, protože mohou přínést vývoj precizní léčby pro pacienty s rakovinou.

Studie zkoumala reálná klinická genomická data od 671 domácích psů s rakovinou, která shromáždilo dvě stě veterinárních lékařů ve Spojených státech. Výzkumníci analyzovali vzorky s cílem najít genetické mutace, které jsou příčinou vzniku psích rakovin. Tyto vzorky pak porovnali s rozsáhlou databází téměř 25 tisíc vzorků lidských nádorů, aby identifikovali překrývající se mutace mezi oběma druhy.

  • Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA v buňkách konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence. Genom člověka obsahuje přibližně 25 tisíc genů.
  • Genomika je obor genetiky, který se zabývá studiem genomů organismů. Spadá sem především získávání sekvencí DNA organismů, genetické mapování a hledání genů a také intergenomický výzkum, tedy snaha srovnávat genomy různých organismů za účelem lepšího porozumění procesu evoluce.

Výzkumníci objevili několik až doposud nezaznamenaných shluků mutací u psích nádorů a zejména našli osm mutačních ohnisek společných pro lidi a psy.

„Tato studie poskytuje nejkomplexnější údaje o genomickém sekvenování psích nádorů, včetně několika dosud nesekvenovaných typů, a slouží jako velmi potřebný zdroj pro srovnávací onkologii,“ řekla profesorka na University of Georgia a spoluautorka studie Ša-jing Čao.

Výzkumníci identifikovali osmnáct míst mutací, které jsou pravděpodobně hlavními příčinami rakoviny psů. Deset z těchto „hotspotů“ nebylo u lidí dříve zaznamenáno, u osmi ostatních ale vědci zjistili, že se překrývají s genetickými oblastmi u lidských nádorů. Na mnoho z těchto „hotspotů“ lze cílit pomocí léků s malými molekulami, které jsou už schválené pro pacienty s lidskou rakovinou.

To znamená, že psí pacienti s rakovinou budou mít lepší přístup k vysoce účinné precizní léčbě, která může nahradit nebo doplnit tradiční univerzální přístupy, jako je chemoterapie, ozařování nebo chirurgie. Zároveň mohou genetické údaje z psích nádorů urychlit vývoj přesných léků proti rakovině pro lidi. 

Naděje pro nemocné psy

Tato studie řeší významnou mezeru v genomických údajích o rakovině psů. Předtím bylo geneticky sekvenováno méně než dva tisíce psích nádorů. Jen díky této studii se počet už známých psích nádorů, které se povedlo sekvenovat, zvýšil o více než třiatřicet procent.

„Výsledky této studie ukazují neuvěřitelný potenciál kombinace genomiky rakoviny psů a analýzy velkých dat pro záchranu životů na obou stranách vodítka,“ řekla generální ředitelka společnosti One Health Company Christina Lopesová. „Výzkum rakoviny u lidí směřuje k paradigmatu léčby založenému na genomice již několik desetiletí, ale výzkum genomiky rakoviny psů s ním nedrží krok. Tato studie pomáhá doplnit chybějící kousek skládačky pro srovnávací onkologii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...