Lidé osídlili Ameriku o tisíce let dříve, než věda předpokládala. Důkazem jsou stopy z pouště

Prastaré lidské stopy objevené před několika lety v americkém státě Nové Mexiko jsou nejstarším přímým důkazem o přítomnosti člověka na americkém kontinentu. Potvrdil to nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Science, který vyvrátil dřívější pochyby o stáří těchto lidských otisků, napsal list The Guardian.

Stopy objevené na dně dávného jezera v americkém národním parku White Sands jsou staré 21 až 23 tisíc let, uvádí studie, která vyšla v odborném časopise Science. Jejich odhadované stáří vědci poprvé zveřejnili v magazínu Science v roce 2021, někteří jejich kolegové ale vyjádřili pochybnosti ohledně metody datace. K té odborný tým použil takzvanou radiokarbonovou metodu aplikovanou konkrétně na semena vodních rostlin. Kritici uváděli, že semena mohla absorbovat uhlík z jezera, což by dataci zkreslilo o celé tisíce let.

Nová studie se opírá o další dva materiály nalezené v lokalitě –⁠ pyl z jehličnanů a zrnka křemene. Zpochybňuje tak kdysi oblíbenou teorii, že první lidé se na americký kontinent dostali zhruba před 15 tisíci lety krátce předtím, než stoupající hladina oceánů zalila pevninský most mezi dnešním Ruskem a Aljaškou v místech, kde se nyní nachází Beringův průliv.

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

„Toto téma bylo vždycky kontroverzní, protože je tak významné –⁠ jde o naše poznatky ohledně poslední kapitoly osídlení světa,“ uvedl archeolog Thomas Urban z Cornellovy univerzity, který se účastnil původní studie z roku 2021, ale nikoliv té nově zveřejněné. Thomas Stafford, nezávislý archeolog a geolog z Nového Mexika, který se na nové studii rovněž nepodílel, uvedl, že „dřív byl poněkud skeptický“, ale nové důkazy ho přesvědčily.

„(Stopy ve) White Sands jsou unikátní, protože není pochyb o tom, že je zanechali lidé, není to nijak nejednoznačné,“ uvedla k významu objevu Jennifer Raffová, antropologická genetička z univerzity v Kansasu.

Co to znamená?

Vědci nyní mají v rukách přesvědčivé důkazy o tom, že lidský druh se do Ameriky dostal možná až o osm tisíc let dříve, než se předpokládalo. To má ale zásadní důsledky. Znamená to totiž, že lidé dokázali využít ledový Beringův most mezi Starým a Novým světem velice rychle poté, co se zformoval. Podle jednoho nového výzkumu se tento přirozený přechod začal formovat výrazně později, než se dříve očekávalo, asi před 36 tisíci roky.

Některé genetické důkazy současně naznačují, že první rozdíly v genomu Asiatů a Američanů mohou pocházet už z této doby. Stopy z White Sands to dokazují. Ale pokud byli lidé v Americe tak brzy, kam zmizely další stopy po nich –⁠ a co tam dělali a jak žili? Na tyto odpovědi zatím archeologie nemá odpovědi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...