Letos se ještě v Arktidě nevytvořil led, běžně už by moře bylo zamrzlé

Normálně touto dobou už moře Laptěvů zamrzá. Letos je ale jeho hladina stále bez ledu –⁠ příčinou je mimořádná letní vlna veder na Sibiři i atmosférické podmínky. Vědci varují před dlouhodobými následky.

Arktický mořský led je sezonní. Na letním slunci a v relativním teple roztaje, a když přijde podzimní chlad, moře opět zamrzne –⁠ tak to alespoň doposud bylo. Jenže letos na konci října se v sibiřském moři Laptěvů led stále ještě nevytvořil. Zatím nikdy v dějinách pozorování se nestalo, že by v tuto dobu toto konkrétní moře ještě nebylo ledem pokryté.

Moře Laptěvů je okrajové moře Severního ledového oceánu. Nachází se nad severním pobřežím Sibiře, poloostrovem Tajmyr a ostrovy Severní země na západě a Novosibiřskými ostrovy na východě. Bylo pojmenováno na počest ruských polárních badatelů, bratranců Dmitrije Jakovleviče Laptěva a Charitona Prokofjeviče Laptěva.

Moře Laptěvů funguje jako jakási líheň v Arktidě. Led, který se v této oblasti tvoří, se potom díky větrům přesouvá do jiných částí Arktidy a pomáhá tak vytvářet ledové kry na jiných vodních plochách. Letos v létě se ale v polárním kruhu a dalších přilehlých oblastech vyskytla extrémní vlna veder –⁠ výjimečná byla jak vysokými teplotami, tak i rozsahem. A to způsobilo, že led podél sibiřského pobřeží roztál rychleji než obvykle a zanechal za sebou velké otevřené vodní plochy.

„Díky těmto plochám bez ledu dokázalo přímé sluneční světlo ohřát teplotu oceánu na více než 5 stupňů Celsia nad průměr,“ uvedl Zachary Labe, postdoktorand na Coloradské státní univerzitě. A právě tyto teplejší oceánské vody teď na podzim zpomalují opětovné zamrzání moře v sibiřské Arktidě.

Není to ale jen vliv tepla –⁠ v Arktidě nyní fouká silný vítr, který společně s vysokými vlnami dále brání vzniku mořského ledu.

Dlouhodobé následky nikdo nezná

Nedostatek ledu a teplejší mořská voda mohou podle vědců vážně narušit tamní mořské ekosystémy a způsobit škody rybám i dalším organismům. A pravděpodobně to poškodí i lidskou společnost: místní jsou při cestování i ekonomických aktivitách na mořském ledu závislí.

Zpoždění vzniku ledu má ale zásadní důsledky i pro zbytek Arktidy; led v celé oblasti bude křehčí a slabší, a tedy náchylnější ke kolapsům i předčasnému tání. A to znamená, že může roztát dříve a opět tak nastavit Slunci místo odrazivého bílého ledu temnou barvu otevřeného moře –⁠ což bude mít negativní vliv na tvorbu ledu v dalším roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...