Lékaři poprvé pomocí kmenových buněk zbavili ženu cukrovky

Nahrávám video

Čínští vědci transplantovali mladé ženě trpící cukrovkou upravené kmenové buňky. A zákrok zabral – po roce od zákroku je pacientka zcela zdravá a už nemusí brát inzulin.

Už několik let se mezi vědci mluví o tom, že kmenové buňky by mohly „zatočit“ s cukrovkou. A teď se to opravdu povedlo. Odborný časopis Nature informoval o pětadvacetileté Číňance, která je nyní už více než rok po transplantaci kmenových buněk. A přestože předtím trpěla těžkou formou diabetu prvního typu, ani ne tři měsíce po zákroku začalo její tělo vyrábět inzulin, jako by byla zcela zdravá.

Žena z města Tchien-ťin, která chtěla zůstat v anonymitě, pro Nature popsala, že už může úplně ignorovat jakékoliv omezení ohledně jídla a že smí jíst cokoliv, aniž by jí to nějak škodilo. Včetně cukru. Vědci její případ, který znamená v dějinách medicíny přelom, popsali na konci září v odborném žurnálu Cell.

Kladivo na cukrovku

Čínští vědci už letos na jaře oznámili, že poprvé zbavili jednoho pacienta cukrovky druhého typu, což byl první krok pro současný výzkum. Postup byl stejný, byť jednodušší než nyní – lékaři dotyčnému transplantovali ostrůvky kmenových buněk z jeho vlastního těla. Vědci je ale ještě předtím přeprogramovali. Terapie zabrala téměř okamžitě – devětapadesátiletý muž od té doby nemusí užívat inzulin. To stejné se teď povedlo u náročnější léčby cukrovky prvního typu.

Kmenové buňky se testují pro léčbu diabetu už delší dobu, kdy se používají na transplantace zdravé od nějakého dárce. Tento proces je ale náročný, drahý a navíc tělo cizí buňky přirozeně odmítá, takže je nutné, aby příjemci dlouhodobě užívali léky potlačující imunitní systém. A to je dělá snadno zranitelnými vůči nejrůznějším nemocem. Také dárců není dostatek na to, aby mohli uspokojit poptávku, protože lidí s cukrovkou je aktuálně více než půl miliardy. Nová metoda umožňuje všechny tyto nedostatky zmírnit.

Kmenové buňky jsou základ všeho

Takzvané pluripotentní kmenové buňky jsou zjednodušeně řečeno jako vejce, ze kterého se může vylíhnout cokoli – od kolibříka po tyranosaura. Jde totiž u buňky, z nichž se dá v těle vypěstovat jakákoliv tkáň. Dají se také v laboratoři kultivovat neomezenou dobu, proto po nich „sahá“ čím dál více oborů medicíny. A to přes všechny výše popsané komplikace.

Čínští vědci využili několik různých postupů, aby vylepšili možnosti úpravy těchto buněk. Sami říkají, že je přeprogramovávají. Důležitou roli v tom hraje metoda vyvinutá na začátku tisíciletí v Japonsku. Po úspěšných testech nejprve na laboratorních miskách a pak i na zvířatech ji vyzkoušeli na člověku. Čínské ženě odborníci vpravili do břišních svalů asi 1,5 milionu těchto ostrůvků tkáně.

Trvalo jen necelé tři měsíce, než její tělo vylepšené o novou tkáň začalo vyrábět dostatek inzulinu, aby ho nemusela doplňovat injekcemi. Po dalším roce je prakticky zdravá, protože u ní nedochází k žádným výkyvům úrovně inzulinu, takže jí nekolísá glukóza v krvi. V podstatě je úplně zdravá a žije bez omezení jako zcela zdravý člověk, který cukrovkou nikdy netrpěl.

Ve studii byli ještě další dva lidé, od implantace buněk u nich rok uběhne letos v listopadu – následně budou zveřejněné i jejich výsledky. Pokud budou pozitivní, pak by se mělo ve výzkumu pokračovat, tentokrát už na větším počtu pokusných osob, možná až na dvou desítkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...