Lék z lysohlávek pomáhá proti těžké depresi. Stačí jedna tableta, naznačuje výzkum

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Na celém světě trpí přibližně sto milionů lidí závažnou klinickou depresí, která nereaguje na žádnou dostupnou léčbu. Až třicet procent z nich se pokusí o sebevraždu. Vědci zkoumají účinky psilocybinu na duševní poruchy již řadu let. Nedávné studie byly slibné, ale příliš krátké na to, aby bylo možné posoudit trvalé účinky.

V tomto nejnovějším výzkumu byly testovány dávky jeden miligram, deset miligramů a 25 miligramů na celkem 233 osobách z deseti zemí Evropy a Severní Ameriky. Vědci zaznamenali nejlepší výsledky u dávky 25 miligramů.

Většina účastníků studie trpěla těžkou depresí déle než rok a byla ve věku kolem čtyřiceti let, přiblížili vědci mimo jiné z britské univerzity King's College London.

Účinky jsou silné

Po jedné dávce 25 miligramů psilocybinu spolu s psychoterapií jeden ze tří pacientů přestal být po třech týdnech diagnostikován jako depresivní. Výrazné zlepšení po dvanácti týdnech zaznamenal jeden z pěti pacientů.

Droga pravděpodobně „přímo působí na mozek, uvádí ho do pružnějšího stavu a poskytuje příležitost pro terapii“, popisuje psychiatr James Rucker, který výzkum vedl. Pacienti, kteří leželi na posteli v klidné místnosti, podle něj zažívali takzvaný psychedelický „trip“, který jeden z nich popsal jako „bdělý sen“, po dobu šesti až osmi hodin.

„Může to být velmi pozitivní, ale také negativní,“ podotýká Rucker. „Mohou se například objevit těžké vzpomínky z minulosti a zároveň pocit opětovného spojení se sebou samým a svými pocity,“ dodává. Během výzkumu byl proto k dispozici terapeut, který poskytoval podporu.

Následující den a o týden později byla pacientům poskytnuta psychologická podpora, aby si mohli promluvit o svých zkušenostech. „Pacienti přecházeli od ‚Co je se mnou?‘ k ‚Co se mi stalo?‘,“ líčí psychoterapeut Nadav Liam Modlin.

K zavedení do praxe výsledky nestačí

Někteří pacienti ve všech skupinách pociťovali vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, extrémní únava a také myšlenky na sebevraždu. Podle výzkumníků to nebylo nic neobvyklého. Jiní odborníci však tvrdí, že by se mohlo jednat o bezpečnostní riziko.

Studie poskytla „zatím nejsilnější důkaz, který naznačuje, že další, větší a delší randomizované studie psychedelik jsou opodstatněné“, zdůrazňuje Andrew McIntosh z Edinburské univerzity. Psilocybin podle něj v budoucnu může být potenciální alternativou k antidepresivům.

Jiní však poukázali na skutečnost, že účinky začaly po dvanácti týdnech odeznívat. Větší studie, která má brzy začít, bude zkoumat, kolik dávek je potřeba, aby se deprese nevrátila. Podle vědců by mohlo trvat tři roky, než se lék přiblíží ke schválení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...