Kotě se zlomeným vazem, dravec a dehydrovaný had. Vědci rentgenem „rozbalili“ egyptské mumie zvířat

Mezinárodní vědecký tým využil špičkové 3D rentgeny k tomu, aby se podíval do nitra tří zvířecích mumií, které byly vytvořeny v době starého Egypta. Mumie zvířat byly důležitou součástí náboženského života starověkých Egypťanů.

Výzkum mumií má jeden problém: když se jejich tělo rozbalí, vědci tak nenávratně ztratí šanci studovat způsob jejich zabalení a další vlastnosti. Nyní proto použili nejmodernější technologii, aby si mohli mumie zvířat prohlédnou zevnitř, aniž by při tom artefakty porušili a zničili tak jejich kulturní i historickou hodnotu.

Vědci pro nový výzkum využili přístroj, který je více než stokrát detailnější než ty, jež se využívají v medicíně – a navíc poskytuje dokonale plastický 3D obraz. Šlo v podstatě o test této nové technologie, který měl prokázat, že je funkční a použitelná pro tuto specializovanou činnost.

Výsledky zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports ukázaly, že rentgeny fungují velmi dobře. Snímky jsou mnohem detailnější než cokoliv podobného, co vzniklo dříve, a doslova vyprávějí příběh zvířat, která byla přeměněna na mumie. Dají se navíc převést do virtuální reality, což nabízí egyptologům zcela nové možnosti výzkumu.

Co prozradila analýza

U mumie kočky se jednalo o kočku domácí, která zemřela ještě před dosažením věku pěti měsíců. Nová technologie dokázala odhalit zuby, které ještě neprorazily – předchozí 2D skeny tento detail odhalit nedokázaly.

Kotě mělo také zlomený vaz, vědci ale nedokážou říct, zda se to stalo krátce před smrtí, nebo až před mumifikací. Mumifikátoři toho ale využili, aby udrželi jeho hlavu ve vzpřímené poloze.

Snímek mumie kočky – červeně jsou vyznačeny zuby, které ještě neprorazily
Zdroj: Swansea University

Také had byl mládě, konkrétně mládě jedovaté kobry egyptské. Skeny prokázaly, že trpěla nějakou formou dny, zřejmě způsobenou nedostatkem vody během života. Dehydrataci potvrzují také její ledviny. Vědci dokonce popsali na základě zlomenin kostí příčinu její smrti – byla zabita švihnutím o zem, což byla v té době běžná metoda hubení plazů.

Pták byl běžná poštolka obecná, tedy zástupce druhu, který žije v současnosti i na území České republiky. Zajímavé bylo, že na rozdíl od ostatních zkoumaných zvířat neměla zlámané kosti.

Proč vyráběli Egypťané mumie zvířat?

Egyptologové odhadují, že během 1200 let bylo ve starém Egyptě mumifikováno přes 70 milionů zvířat.

Egypťané se s nimi často nechávali pohřbívat, ale mumie sloužily také jako náboženské dary, zvířata totiž mnohdy symbolizovala nějaké božstvo (například kočky představovaly bohyni Bastet). Jejich mumifikovaná těla si lidé zakupovali a pak je darovali chrámům, podobně jako dnes lidé kupují a zapalují v kostelech svíčky.

Existují důkazy o tom, že vybraná zvířata byla s tímto účelem již chována – a později byla určitým způsobem zabíjena chrámovými kněžími.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...