Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.

Ročně se lodní emise škodlivin podílejí na celosvětové produkci skleníkového plynu oxidu uhličitého asi ze tří procent. Nejvíc jich připadá na tankery, trajekty, kontejnerové nákladní lodi a obří výletní plavidla. Protože tyto lodě převezou většinu mezinárodního obchodu, jen těžko se emise snižují. Podle korejské firmy by mohly být cestou malé jaderné modulární reaktory.

Společnost HD KSOE představila tento návrh na konferenci New Nuclear for Maritime v americkém Houstonu. Že nejde jen o plácnutí do vody, dokazuje fakt, že korporace už získala schválení Amerického úřadu pro námořní dopravu pro projekt kontejnerové lodi o kapacitě patnáct tisíc TEU využívající technologii malého jaderného reaktoru.

TEU je zkratka pro Twenty-foot equivalent unit neboli šestimetrový standardní kontejner, který se používá pro transport po moři.

Největší současné kontejnerové lodi mají kapacitu 24 346 TEU.

„Lodě s jaderným pohonem mohou na současném trhu stavby lodí, kde se prosazuje uhlíková neutralita, změnit pravidla hry,“ uvedl v prohlášení Patrick Ryan, technologický ředitel společnosti ABS, která na projektu spolupracuje. Cílem je podle něj urychlení komercializace námořní jaderné technologie.

Jaderné lodě

V srpnu 2024 spustily pojišťovna Lloyd's Register, výrobce reaktorů Core Power a lodní dopravce Maersk studii týkající se regulační proveditelnosti pro kontejnerové lodě s jaderným pohonem využívající reaktor čtvrté generace ke snížení emisí nákladních lodí v souvislosti s rostoucí poptávkou po čisté energii.

Na rozdíl od běžných plavidel tato konstrukce eliminuje potřebu výfukových systémů motoru a palivových nádrží, čímž se uvolní prostor, který dříve zabíralo velké vybavení strojovny. Optimalizace umožňuje zvýšit kapacitu nákladu, což zvyšuje ekonomickou efektivitu.

Návrh je zaměřený i na bezpečnost, trup lodi by měl být konstruovaný tak, aby z něj za žádných okolností nemohla uniknout radiace. Aby inženýři tento koncept ověřili, zakládá společnost testovací centrum v jihokorejském Jonginu v provincii Kjonggi, které má sloužit jako demonstrační zařízení pro námořní jaderné elektrárny. Mají se zde testovat a zdokonalovat jaderné technologie pro lodní dopravu.

První pokusy už proběhly

Jaderný pohon se až doposud používal jen u vojenských lodí, a to těch největších. Vybavené jím byly a jsou hlavně letadlové lodě a ponorky a také několik křižníků a torpédoborců.

Komerční využití v současné době zatím brání hlavně dva faktory. Kontejnerové lodě mají dnes poměrně jednotnou unifikovanou konstrukci, uzpůsobit je jadernému pohonu by znamenalo začít s vývojem vlastně nanečisto. Několik pokusů s takovými plavidly už proběhlo, asi nejznámější byl experiment s americkou NS Savannah, což byl ale jen demonstrační projekt.

Tím druhým faktorem, který zatím využití jaderného pohonu komplikuje komerčně nejvíc, je nepojistitelnost takových lodí. Možné dopady katastrofy, kterou by takové plavidlo mohlo způsobit, jsou totiž tak obrovské, že je pro pojišťovací společnosti nemožné takovou pojistku uzavřít.

Ale i v tomto ohledu se už možná svět mění. Před dvěma roky totiž oznámila Čína, že jí vlastněná státní firma pracuje na kontejnerové lodi KUN-24AP s jaderným pohonem. Garance u plavidla s plánovaným thoriovým reaktorem by zřejmě převzal přímo stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...