Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.

Malárie je jedna z nejstrašlivějších nemocí, která lidstvo postihuje už tisíce let. Ročně připraví o život i v době moderní medicíny víc než půl milionu lidí. A nejen to: v posledních letech se kvůli změně klimatu začíná přesouvat stále severněji. Některé skupiny lidí jsou vůči ní ale pozoruhodně odolnější než jiné, pomyslnými evolučními vítězi jsou Koptové.

A to konkrétně ti žijící v Súdánu. Když se tam Koptové původem z Egypta někdy mezi sedmým a jedenáctým stoletím usadili, získali velmi rychle genetickou variantu, jež je chrání velmi účinně před malárií. Vědce, kteří to prozkoumali, překvapilo, jak rychle tento proces proběhl. „K získání této varianty došlo velmi rychle, za pouhých patnáct set let, poté, co se skupina koptských křesťanů smísila se súdánským obyvatelstvem se subsaharskými rysy,“ popisují ve studii.

V ní extrémně detailně analyzovali 125 genomů, které patří do pěti různých skupin lidských populací, a získali popis víc než milionu nových genetických variant, z nichž až patnáct set by mohlo mít dopad na nemoci.

Pouštní národy

Súdán je unikátní území, které leží na křižovatce mezi Afrikou a Blízkým východem a ekologicky, kulturně i jazykově je to místo nesmírně rozmanité. „Jedná se o mimořádně suché území, které od severu k jihu protíná Nil, což napomáhalo pohybu obyvatelstva a učinilo z něj zemi bohatou z kulturního, jazykového, sociálního a náboženského hlediska,“ popisují autoři studie. Historicky se tam vyskytovaly velmi rozmanité populace: až šest set etnických skupin hovořících přibližně čtyřmi sty jazyky a dialekty.

V době mezi sedmým a jedenáctým stoletím našeho letopočtu k nim přibyla další: Koptové. Vyznáním křesťané, geneticky potomci původních obyvatel Egypta, svou vlast opouštěli po vpádu Arabů a hledali nový domov. V Súdánu se smísili s populacemi subsaharské Afriky. A podle nové studie toto promíšení genů všem zásadně pomohlo.

Studie, která vyšla v odborném časopise PNAS, dokazuje, že po smíšení se súdánskými populacemi získali Koptové genotyp typický pro subsaharské populace, který brání infekci malárií. Tato varianta zabraňuje prvoku Plasmodium vivax, který způsobuje dotyčnou nemoc, aby infikoval červené krvinky. „Fakt, že se Koptové smísili se subsaharskými populacemi v oblasti, kde se vyskytují komáři, kteří jsou přenašeči malárie, učinila variantu označovanou jako Duffy-null pro koptskou populaci velmi prospěšnou,“ doplňují vědci.

Tato varianta je i nyní v populaci velmi rozšířená, což podle autorů ukazuje, že šlo doslova o evoluční skok – rychlost této změny ukazuje, že k ní došlo pod evolučním tlakem. To znamená, že riziko bylo tak velké, že se tamním zástupcům druhu Homo sapiens evolučně vyplatilo udělat rychlou změnu genomu. „Máme představu, že evoluce je velmi pomalý proces, ale pokud je selekční tlak silný, změna může být velmi rychlá,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...